Traumatizujících událostí, které se mohou komukoli z nás v životě přihodit, může být celá řada. Od těch jenom nepěkných až po opravdu velice ošklivé. Mohou to být například traumata ze zkoušek na vysoké škole, z různých zážitků jako je třeba tonutí, z vážných až fatálních dopravních nehod nebo třeba násilné přepadení či znásilnění u žen a dívek.

Vzpomínky na tyto události se nám pak ve větší či menší míře mohou vracet celý život a velmi negativně ovlivňovat naší psychiku, a tím vlastně i kvalitu našeho života. Není potom výjimkou, že se mnozí snaží tyto nehezké přízraky zahánět třeba alkoholem nebo užíváním měkčích nebo tvrdých drog.

Mozek člověka je natolik složitá struktura, že jeho všechny funkce ještě nejsou zdaleka prozkoumané. Co však již lékaři vědí, je to, že v mozku existuje oblast zvaná „amygdala“. Tato párová struktura je umístěna ve střední části spánkového laloku a je propojena četnými drahami do ostatních částí limbického systému a do mozkové kůry.

Amygdala tak hraje hlavní roli ve formování a uchování paměťových stop spojených s emočními prožitky. A právě na tuto oblast mozku se zaměřili vědci ze Stanfordovy univerzity a při experimentech se jim podařilo vymazat traumatické vzpomínky. Zatím tedy jenom u laboratorních krys. Umělá chrupavka odstraní bolesti kloubů, psali jsme v tomto článku.

Vědci nejprve naučili krysy, aby se obávaly jasmínové vůně. Toho dosáhli vytvořením známého podmíněného reflexu. Kdykoliv si krysa čichla k jasmínu, následoval bolestivý šok. Po nějaké době již stačilo, aby krysa ucítila vůni a začala projevovat zřetelné známky paniky. Nepříjemné vzpomínky na bolestivé elektrošoky se vynořily z jejího mozku a dramaticky ovlivnily její chování.

Tyto nepříjemné vzpomínky vyvolané vůní se pak vědci snažili u dvou skupin krys léčit různými způsoby. U první skupiny se snažili trauma zmírnit tím, že po jasmínové vůni již šok nenásledoval. Krysy se časem uklidnily, když však byly přesazeny do jiného prostředí a byla jim opět do klecí puštěna jasmínová vůně, jejich panika vzrostla a strach se obnovil.

Druhou skupinu pak uspali a injekčně jí podali látku, která blokuje tvorbu proteinů v amygdale, jež je, jak už bylo řečeno, z velké části zodpovědná za emoční prožitky a vzpomínky. Poté, co se krysy probudily ze spánku, se jasmínové vůně prakticky nebály. Nedostatek proteinů tedy nepříjemnou vzpomínku odstranil.

Šlo pochopitelně o experiment. Navíc člověka co do vzpomínek a emočního potenciálu asi nelze srovnávat s krysou. Experiment však přinejmenším naznačil, že nepříjemné vzpomínky by v budoucnu opravdu bylo možné z našich hlav „vygumovat“.