Na Zemi jsou delší, širší i divočejší toky než je Žlutá řeka (Chuang-che) v Číně. Ostatně i tam zaujímá svou délkou 5464 km až druhé místo za Modrou řekou (Jang-c’-ťiang), která je asi o 850 km delší. A co taková Amazonka, která je delší o celých 1600 km a vody v ní proteče o více než 200 tisíc m3/sec více?

Své jméno dostala Žlutá řeka podle zabarvení, kdy její vody unáší nezvyklé množství hornin a jílovité částice zbarvují vodu do žluta. Odhaduje se, že za rok takto přemístí asi 1,5 miliardy tun materiálu. Značná část těchto hornin se pak ukládá na dně řeky a zanáší a zvyšuje její koryto. Řeka tak v mnoha úsecích protéká vlastně nad úrovní okolní krajiny. A pak stačí málo, aby se vylila ze svých břehů a zaplavila obrovská území.

V roce 1642 při povstání v městě Kchaj-feng císařská armáda záměrně poškodila břehy řeky a její vodou město zaplavila, aby povstání potlačila. Ve vlnách mělo tehdy zahynout okolo 300 000 lidí.

A právě z uvedených důvodů a také s přihlédnutím k hustě zalidněným oblastem je při záplavách Žlutá řeka doslova vražedná. Například v roce 1887 smetly přívalové vlny z povrchu zemského 600 vesnic a dalších 1500 jich bylo zaplaveno. Podle dobových záznamů se celkový počet obětí odhaduje na 2,7 miliónu! Ještě hůř pak dopadly povodně v roce 1931, kdy měly za oběť rozsáhlým záplavám padnout dokonce 4 milióny lidí! O nenadálých obrovských a nebezpečných tuláckých vlnách v oceánech jsme psali v tomto článku.

Tyto dvě katastrofy jsou tak označeny za nejhorší živelné pohromy v moderních dějinách lidstva. A Žlutá řeka si vysloužila nelichotivý primát nejvražednější řeky na planetě.