Faktem je, že zejména muži se v drtivé většině domnívají, že jsou brilantní řidiči. Jeden průzkum kdysi zjistil, že muž prý spíše přizná, že není špičkový milovník, než že není excelentní řidič. Ženy většinou takové sebevědomí nemají a i dlouhodobé statistiky prokazují, že se za volantem dostávají do problémů méně častěji než muži.
 
Nic to však nemění na skutečnosti, že jak mezi muži, tak i mezi ženami existují řidiči nevalné úrovně. Lapidárně řečeno, řídí prostě špatně. Zajímavé však je, že jsou v tom pravděpodobně nevinně. Za jejich horším řízením mohou stát geny. Gen je základní jednotkou, která určuje vlastnosti jedince. Tyto jednotky jsou předávány z generace na generaci a určují naše možnosti i limitace. Pokud jsou geny v pořádku, tělo se vyvíjí a pracuje bez problémů.

I malá odchylka od normy však může způsobit poruchu, deformaci i nemoc. Geny mohou i za to, zda trpíte po bujarém večírku kocovinou. Psali jsme v tomto článku.

Při zkoumání genů na univerzitě v kalifornském Irvine vědci zjistili, že protein vylučovaný v našem mozku, který označili BDNF, posiluje paměť. Zároveň však podle nich existuje nemalá skupina lidí, odhadem asi 30 % populace, která vlastní variantu genu, jenž dostupnost této látky v mozku snižuje. Lékaře proto zajímalo, do jaké míry bude tento nedostatek ovlivňovat jejich výkonnost při nejrůznějších pohybových činnostech. A jako testovací činnost vybrali řízení automobilu, která má z hlediska tohoto zkoumání dvě výhody. Není to vrozené chování a je třeba se jej učit.

U zkoumané skupiny pak měla část osob „normální“ variantu příslušného genu, zbytek nesl variantu „nepříznivou“. Pokusné osoby posadili k počítačovému simulátoru a nechali je projet 15 kol velmi obtížné trasy. Po několika dnech pak stejný pokus zopakovali. A výsledek byl pozoruhodně přesvědčivý! Řidiči s „nepříznivým“ genem si vedli výrazně hůř jak při prvních jízdách, tak i při jejich opakování po několika dnech.

Až tedy příště budete za volantem nadávat na druhé řidiče, jak nemožně řídí, je možné, že za to tak úplně nemohou. I když to pro ostatní účastníky silničního provozu není žádná velká útěcha, mají tito řidiči prostě smůlu, že jsou nositeli zmíněného „neřidičského“ genu.

Jestli ovšem narazíte na řidiče, který vás napřed na dálnici v rychlém pruhu několikrát „probliká“, potom vás předjede a začne vybržďovat, pak jste nenarazili na chudáka, kterému chybí nějaký gen, ale na magora, kterému zřejmě chybí značná část mozku!