V bojích umírá velké množství vojáků, protože se jim nedostane včas lékařské pomoci. Změnit to má nový výzkumný program amerického Ministerstva obrany (DARPA). Cílem výzkumu je poskytnout medikům dostatek času pro stabilizaci těžce raněných vojáků přímo na bojišti.

Jádrem unikátního výzkumu je molekulární biologie. Buňky na molekulární úrovni pracují v sérii nepřetržitých biochemických reakcí, jejichž společným rysem je, že ke spuštění potřebují takzvaný katalyzátor v podobě bílkovin a velkých molekul.

Úkolem biologů je lépe porozumět těmto molekulám a přizpůsobit je tak, aby se jejich nástup zpomalil. Důležité je přitom zpomalit všechny z nich. Pokud by zpomalily jen některé, zatímco ostatní by fungovaly normálně, celý proces by nepřinesl potřebný efekt.

Program se také zaměří na hledání různých způsobů léčby. V ideálním případě chtějí mít výzkumníci v závěru výzkumu k dispozici širokou škálu možností, od jednoduchých protilátek přes zásah v různých buňkách či tkáních nebo dokonce celém těle.

Inspirací je pro vědce zvířecí svět, protože existuje řada tvorů, kteří využívají tyto bílkoviny k přežití v extrémních podmínkách. Organizmy jako tardigrady nebo želvušky dokáží přežít i v těch nejdrsnějších podmínkách a dokonce i ve vesmíru.

Dokáží totiž zpomalit procesy v těle natolik, že dokáží přežít i když zmrznou, přičemž po rozmrazení žijí dál. Program má nejprve přijít s koncepcí a ověřit jejich uplatnění. Na konci pětiletého plánu DARPA doufá, že bude mít k dispozici kompletní metodiku pro využití v přímém boji.

Lékařská věda podobně jako v jiných oblastech jde neuvěřitelně rychle kupředu a životaschopnost člověka se stále zvyšuje. Vědci pracují v mnoha oblastech na tom, aby zachránili co nejvíce lidských životů a doslova revolucí v této oblasti by mohlo být pěstování lidských orgánů v embryích zvířat (čtěte: Vědcům se podařil neuvěřitelný pokrok. V budoucnu budou moci pěstovat lidské orgány).