Vědečtí pracovníci z Japonska využili biologické svícení a přenesli ho na buňky myší tak, že jejich orgány svítí. Stejný trik využívají živočichové v přírodě jako například světlušky a medúzy.

Takto upravené mozkové buňky hlodavců způsobily, že jejich mozky vydávaly světlo, které je skrze lebku viditelné okem. V budoucnu by tímto způsobem lékaři mohli lépe analyzovat chování mozkové tkáně živých tvorů.

Již nyní totiž mohou vědci zobrazovat jednotlivé buňky s přesností, které nyní nelze dosáhnout. Tato metoda by mohla být v budoucnu využita například ke studiu toho, jakým způsobem se šíří nádorové buňky tělem člověka a k řadě dalších výzkumů.

Vědecký tým pod vedením Atsushi Miyawakiho z japonského institutu RIKEN oproti řadě jiných výzkumů, které v oblasti tohoto typu zobrazování buněk probíhaly, dokázal vytvořit umělé biomolekuly, jenž svítí tisíckrát jasněji než molekuly přirozené. Aplikace svítící látky je navíc velice jednoduchá, lze využít běžnou injekci, případně svítící molekuly přimíchat do vody.

Japonští genetici v rámci experimentu například ukázali, jak reaguje mozek hlodavce na přemístění do jiné klece, nebo jak se chovaly během jednoho roku neurony v jejich mozku. Podle expertů by tato novinka mohla vyřešit mnoho nedostatků současných zobrazovacích metod.

Nedávno dosáhli nevídaného pokroku v oblasti vytvoření zvířecího embrya s lidskou DNA také genetičtí inženýři z USA. Mají lidsko-ovčí hybrid, který v budoucnu může zachránit životy těch, kteří marně čekají na svého dárce orgánů (čtěte: Vědcům se podařil neuvěřitelný pokrok).