Velký zájem vzbudila studie financovaná společností Motorola, která odhalila u mladých Japonců, kteří jsou náruživými uživateli kapesních elektronických přístrojů, neobvyklé zvyky v používání palce. Sledovaná část populace začala tímto prstem třeba tisknout zvonek u domovních dveří nebo ukazovat.

Jsou i lidé, kteří píší na počítači rychlostí 40 slov za minutu a používají pouze palce! Znamená to snad, že naše palce právě teď procházejí vývojovou změnou? Posune se palec třeba výše směrem k ostatním prstům? Zašpičatí se? Bude se více otáčet?

Obecným pravidlem evoluce je, že chování předchází změnám anatomie. Teoreticky by tedy nové užití palce mohlo vést k jeho fyzické změně. Ale tvar palce by se díky používání mobilních telefonů mohl změnit, jen pokud by jedinci s obzvláště šikovnými palci přenášeli na budoucí generace své geny více a častěji než ti, kteří mají tento prst hrubý a neohrabaný.

Většina primátů má také palec postavený proti ostatním prstům, ale ten je kratší a více vzdálený od ostatních prstů. I používání je poněkud odlišné. Například šimpanzi zvedají zrnko obilí tak, že ho zmáčknou mezi palec a stranu ukazováku, podobně jako lidé drží při odemykání klíč. Pouze lidský palec je se svou přesností a pohyblivostí podobný ostatním prstům. Vědci odhalili unikátní kostru předchůdce člověka.

Randy Susman, anatom ze Stony Brook University, prozkoumal všechny svaly kontrolující pohyb palce, které chybí ostatním primátům. Jedním z nich je například „flexor pollicis longus“. Prochází celým předloktím a řídí pohyb palce, když něco mačkáme. (Ucítíte ho, když zkusíte například zarazit připínáček do zdi.) Podle Susmana nabyla naše ruka současné podoby už před zhruba dvěma miliony let. Ale nejprve přišly nástroje a teprve za nimi následovaly anatomické změny, podotýká Susman.

Vědci tedy nevylučují, že by v bližší či vzdálenější budoucnosti mohly současně užívané kapesní technologie přinést i anatomické změny lidské ruky.