Nová vědecká studie, která se zabývá celkovou kondicí Amazonského deštného pralesa, odhalila velmi znepokojivé zjištění. Vědci totiž tvrdí, že pokud odlesnění pralesa překročí určitou hranici, celý ekosystém se dostane do bodu bez návratu a hrozí kolaps.

Amazonský tropický deštný les zabírá plochu zhruba 5 500 000 kilometrů čtverečních v Jižní Americe. Deštný prales, který se rozkládá na území několika států, dnes produkuje okolo 40 % veškerého kyslíku, který vzniká na Zemi.

Vědci Thomas Lovejoy a Carlos Nobre se rozhodli zjistit, co by mohlo způsobit kolaps celé oblasti a jaká míra odlesnění by mohla způsobit, že vodní cyklus pralesa přestane podporovat vnitřní ekosystémy pralesa.

„Pokud se změní klima ať už vlivem odlesňování nebo globálního oteplování, existuje velké riziko, že se až 50 procent amazonského lesa stane degradovanou savanou,“ uvedl ve vědecké zprávě Nobre a zdůraznil, že v posledních padesáti letech došlo k odlesnění přibližně 17 procent amazonské vegetace.

Kritickým bodem, kdy by k takovému scénáři mohlo dojít, přitom může být už dvacetiprocentní odlesnění původní rozlohy pralesa. Zbývají tedy pouhá tři procenta k tomu, aby se výrazně zvýšila šance, že se prales už nedokáže z lidské činnosti zotavit a ekosystém zkolabuje.

V roce 1934 vstoupil v Brazílii zákon o pralese, který byl upraven v roce 1965. Ten určuje, kolik farmáři mohou odlesnit. Současné regule nařizují, že 80 % pralesa musí zůstat nedotčeno. Některé výzkumy ale naznačují, že odlesňování v některých jiných zemích probíhá v mnohem větší míře.

Samotné odlesňování je sice naprosto kritickým faktorem ničení pralesů, pro jejich existenci ale nepředstavuje jediné riziko. Výraznou roli hrají také změny klimatu a vypalování některých oblastí.

Pokud by skutečně došlo k naplnění scénáře a prales a jeho vodní cykly by zkolabovaly, obyvatelé Jižní Ameriky by se mohli ocitnout ve vážných problémech. Prales má stále poměrně velkou kapacitu a celkovou sílu pro svou obnovu, ale podle vědců je nezbytné v těchto oblastech zpřísnit dohled nad kácením dřevin. Zastavit tento trend však nebude snadné, protože existuje řada odpůrců, kteří tvrdí, že místní farmáři nemají dostatek půdy a regule z roku 1934 brzdí ekonomický růst zemí.

Země bohužel není nezničitelná a pokud bude současné kácení pralesa pokračovat v takové míře jako dnes, ve spojení s dalšími faktory se naše planeta může v budoucnu stát těžkým místem k přežití (čtěte: Znepokojivé závěry výzkumu ukazují, jak málo stačí k tomu, aby se Země stala pouští).