Masové vymírání na konci křídy vyhubilo většinu obratlovců na Zemi. Došlo však k diverzifikaci přeživších savců, ptáků, žab a kostnatých ryb. Co však zůstalo nepochopeno, byl vliv na hady.

„Náš výzkum naznačuje, že vyhynutí bylo jako nějaká kreativní destrukce. Vymazání starých druhů umožnilo přeživším druhům využívat mezery v ekosystému a experimentovat s novým životním stylem a stanovišti,“ uvedl ve studii její hlavní autor Dr. Nick Longrich z University of Bath.

Vědci porovnali fosilie pravěkých hadů s analyzovanými genetickými rozdíly mezi moderními hady. Poté rekonstruovali jejich evoluci.

Podle výsledků všichni dnes živí hadi odpovídají jen hrstce druhů, které přežily vymírání na konci křídy.

Po vymírání nastal hadí boom

Tým tvrdí, že při destrukci na povrchu pomohla hadům vlastnost skrývat se pod zemí a vydržet delší dobu bez potravy. Vymřela konkurence v podobě dinosaurů a mnohých křídových hadů. Přeživším hadům se pak podařilo přesunout do nových ekologických výklenků, stanovišť a na nové kontinenty. Poté se začali diverzifikovat a šířit. Vznikaly linie, jako jsou zmije, kobry, hroznýši, krajty, podvazkoví hadi.

Samotné fosilie prozradily u hadů po vymírání změnu obratlů. Je to důsledek křídového vymírání a vzniku nových druhů, a to včetně obřích mořských hadů s délkou až 10 metrů, kteří pro naše štěstí před miliony let vyhynuli.

Studie nemapuje jen diverzifikaci hadích druhů po vymření dinosaurů, ale rovněž ukazuje, že se tito plazi začali masově šířit po celém světě. Psali jsme také: Fascinující svět hadů. Je náš strach opravdu na místě?

Zdroj: Nature Communications.