„Když to uvidíte, bude vám to připadat jako nějaké kouzlo,“ řekl chemik Bernd Schöllhorn z Pařížské univerzity, který se svými kolegy hledal pomocí speciálních UV baterek ve vietnamských lesích fluorescenční hmyz.

„Vypadalo to, že v lese někdo rozsvítil baterku, ale nikdo tam nebyl,“ tvrdí Schöllhorn. Když tým světlo následoval, zjistil, že se jedná o hnízda  asijských papírových vos (Polistes spp.). Světlo vzniká při kontaktu s UV světlem, přičemž se „rodí“ v hedvábných vláknech v hnízdech.

Unikátní fluorescence

Fluorescence je v přírodě poměrně běžná. Ovládají ji dokonce i ptakopyskové, škorpioni a některé rosničky, které rovněž svítí pod UV světlem. Po analýze objevených hnízd vědci v laboratoři zjistili, že jejich hedvábné nitě svítí intenzivněji než mnohé jiné zdokumentované fluorescenční biomateriály.

Hnízda jednoho druhu vosy, P. brunetus, dokonce vyzařovala o jednu třetinu více světla, než absorbovala. V některých případech byla hnízda viditelná pouhým okem až na vzdálenost 20 metrů. „Žádný takový podobný případ jsme nikdy neviděli,“ dal najevo nadšení z objevu Schöllhorn.

Přirozené majáky

Fluorescence musí být vosám užitečná. Vědci ovšem zatím nevědí, k čemu. Mají však teorie, například, že chrání larvy vos uvnitř hnízda před škodlivým UV zářením tím, že jej částečně pohltí a přemění na viditelné světlo.

Nebo když Slunce zapadá a před setměním vyšle UV světlo, hnízda pak září mezi tmavnoucími listy a pro vosy vracející se do hnízda slouží jako jakési majáky.

Tyto odpovědi mohou přinést další laboratorní studie či pozorování vos v jejich přirozeném prostředí. Psali jsme také: Infikované včely samy praktikují sociální distancování, aby zabránily přenosu viru ve vlastní kolonii. 

Zdroj: Journal of the Royal Society Interface.