V nové studii se vědci podívali na tamní největší sladkovodní jezero, jehož plocha je 610 kilometrů čtverečních a které je od prosince do poloviny dubna obvykle pokryto ledem.

Když jezero zamrzne, objeví se anomálie

Po zamrznutí hladiny jezera vědci pozorovali anomální trend oteplování, protože sluneční záření na povrchu ohřívalo horní vrstvy vody pod ledem. Silné konvekční míchání zanechalo jezero Ngoring plně promíchané až do své průměrné hloubky celý měsíc poté, co ho pokryl led.

Ve většině jezer pokrytých ledem teploty vody obvykle zůstávají pod maximální teplotou hustoty, ale zde vědci zjistili, že teplota vody byla vyšší než maximální hustota sladké vody v polovině ledové sezony, což urychlilo tání ledu na konci zimního období. Když se led rozpadl, teplota vody klesla téměř o 1 stupeň Celsia, což za jeden nebo dva dny uvolnilo do atmosféry asi 500 wattů na metr čtvereční tepla.

Tání není jen výsledkem globálního oteplování

Strašák globálního oteplování je nyní doslova na každém kroku. Tibetská plošina ale ukázala, že za táním ledu a sněhu v některých oblastech stojí zcela jiné jevy.

Studie jezer tibetské plošiny odhalila, že tamní jezera pod ledem nespí. Dopady této anomálie ale přesahují toto pozoruhodné místo. V konečném důsledku lze říci, že tisíce jezer na náhorní plošině jsou vlastně taková horká místa tepelného toku poté, co led roztaje. Pak uvolňují teplo absorbované slunečním zářením a ovlivňují změny teplot, proudění a tok roztáté hmoty. A to se samozřejmě na podobných místech může dít v globálním měřítku. Dále čtěte: V Grand Canyonu chybí materiál za miliardy let. Co se stalo a kam geologický záznam zmizel?

Zdroj: AGU.