Myši, potkani, krysy tarpíci nebo plši patří do velké skupiny hlodavců, která je rozšířena prakticky po celé zeměkouli. Obvykle jde o všežravce, méně častěji o výlučné býložravce. U většiny z nich ale převažuje rostlinná potrava. Žijí na zemi nebo ve vegetaci, dobře šplhají a často jsou i dobrými skokany. Vyznačují se krátkou dobou březosti, a tím většinou i neobyčejnou plodností. Některé z druhů jsou silně invazní. V České republice z nich žije devět druhů.

Původním domovem tohoto druhu byla zřejmě jihovýchodní Asie. Českým vědcům z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se ve spolupráci s odborníky z Francie a Japonska podařilo vystopovat původního předka čeledi myšovitých.

K tomu využili rozsáhlá genetická data ze 161 druhů a takzvané molekulární hodiny. Rychlost jejich tikotu byla nastavena na základě detailně revidovaných fosilií. Po podrobných analýzách každého paleontologického nálezu bylo vybráno devět vymřelých druhů, které bylo možné s vysokou pravděpodobností umístit na konkrétní místo ve fylogenetickém vývojovém stromu.  

Po podrobné analýze pak vědci došli k závěru, že původní pramyš, ze které pocházejí všechny dnešní myši, potkani, myšice pískomilové či krysy, žila před 20 milióny lety v jihovýchodní Asii. Právě v této oblasti se projevuje největší rozmanitost zástupců čeledi myšovitých dodnes.
 
Možná by se zdálo, že podobné výzkumy jsou jen jakousi vědou pro vědu, ale vědci tvrdí, že tento a podobné výzkumy mají i svůj praktický přínos. „Odhalení doby a místa vzniku dnešních myšovitých hlodavců je zásadní nejen pro další studie v oblasti evoluční biologie, ale například také pro ochranu přírody či pro předpověď možných rizik mezidruhového přenosu nemocí. A upřesnění odhadu doby, kdy žil společný předek laboratorních modelových hlodavců (potkana a myši domácí), pak může mít významné dopady v genomice či biomedicíně,” uvádí ústav. Zkoumání různých zvířecích druhů může přinést i nové léky pro člověka. Čtěte zde.