Řecká legenda vypráví o sýru jako o daru bohů. Podle ní vzal na sebe Aristaios, syn bohů, podobu ovčáka a odebral se na Zemi ukázat lidem přípravu sýra. Mléko je samozřejmě součástí potravy již tisíciletí. O přípravě másla se ví už z Mezopotámie, ale o sýru jsou prvé zmínky až z období Sumeru.

Další zmínky bychom nalezli v Bibli a později se o sýru zmiňuje řecký Homér ve své Odyssei. A což teprve Římané v době císařství. Historie ukazuje, že Římané znali přinejmenším 12 druhů sýra a také věděli, jak sýr správně vyudit nebo solit. Sýry se vyráběly a kultivovaly především v klášterech. Představovaly totiž postní jídlo.

Je známo, že v Egyptě probíhají archeologické průzkumy a vykopávky prakticky nepřetržitě. A nečekaných a vzácných objevů zná historie egyptských vykopávek mnoho. A nyní si mohou archeologové připsat další prvenství. Při vykopávkách u starověkého města Mennofer, ležícího kdysi ve velmi úrodné oblasti poblíž Káhiry, byla objevena hrobka  starosty Ptahmese. Hrobka byla bohužel narušena vykradači hrobů, ale i přesto vydala poměrně zajímavý objev.

V hrobce byla totiž objevena hliněná nádoba s bělavým a nikterak vábným obsahem. Spolu s egyptskými vědci se do analýzy bělavé hmoty pustili i italští odborníci. “Analyzovaný materiál je pravděpodobně nejstarším zbytkem sýra, jaký byl dosud nalezen,” popsal hmotu chemik z univerzity ze sicilské Catanie. Stáří sýra je totiž odhadováno na 3 200 let. Objev tak představuje první důkaz o produkci sýra ve starověkém Egyptě. O historii oblíbeného nápoje jsme psali v tomto článku.

Tým chemiků se následně pustil do analýzy a odhalil, že produkt byl podle všeho vyroben smícháním kozího a ovčího mléka s přidáním mléka buvola afrického. I když by vědce bývala zajímala i chuť pradávné pochoutky, ochutnat se nikdo neodvážil.