Odhaduje se, že hadi každý rok na celém světě uštknou asi pět milionů lidí a za oběť jim padne přibližně 100 000 lidí. Dalších zhruba půl milionu v důsledku hadího uštknutí ochrne, nebo jim musí být amputována zasažená končetina. Značná část útoků připadá na Afriku a Asii, ale i v Severní Americe jsou útoky některým z druhů chřestýšů poměrně časté. A tak se vědci snaží najít protilátky, které by měly co možná nejširší účinnost.

Problém je v tom, že jedovatých hadů je na světě velké množství a jejich jed má nejrůznější složky, proti nimž jsou zapotřebí odlišné protilátky. A tak vědci bádají a hledají.

Jejich pozornost zaměřila i na vačici virginskou, tvora, který není vcelku ničím výjimečný. A pozornost se ukázala jako opodstatněná.V její krvi objevili složku, která je imunní vůči velkému množství jedů. Po mnoha pokusech objevili v krvi vačice peptid, který působí jako účinný protijed proti několika typům hadího jedu. Výzkumníci jsou přesvědčeni, že po dalším zkoumání se jim podaří peptid zcela izolovat a ten by mohl posloužit jako základ pro výrobu „univerzálního“ protijedu. O zajímavém světě hadů a strachu z nich jsme psali v tomto článku.

I když není pravděpodobné, že by se podařilo vyrobit opravdu univerzální protijed, bylo by i sérum, které by bylo účinné proti většímu množství druhů hadího jedu, velkým pokrokem. V mnoha případech totiž musí být sérum takzvaně „šité na míru“ a jeho výroba je pak natolik drahá a užití tak úzce vymezené, že se jeho výroba nevyplácí.