Původně se vědci domnívali, že tuto morovou ránu rozšířily krysy. Pozdější výzkumy ukázaly, že krysy jsou v řetězci přenašečů pouze jakýmsi mezičlánkem a že za šíření původce nemoci, tedy bakterii Yersinia pestis, byly odpovědné blechy a vši, kvůli nízké úrovni hygieny velice rozšířené.
 
Nyní našli archeologové bakterii odpovědnou za výskyt moru při zkoumání pohřebiště v zubech ženy pochované před téměř pěti tisíci lety v chodbové hrobce u města Falköping ve Švédsku. Ve zkoumané hrobce ve venkovské oblasti západního Švédska bylo pohřbeno 78 lidí. Když odborníci odebrali vzorek DNA ze zubu jedné z pochovaných žen, zjistili, že byla nakažena morem. Bakterii způsobující mor zaznamenali i u dalšího člověka na stejném pohřebišti.

Všechny formy moru způsobuje již zmíněná bakterie Yersinia pestis, kmen nalezený u Falköpingu ale nese genetické známky plicního moru, který se přenáší kapénkovou infekcí a je mnohem nakažlivější než septický a dýmějový mor. Úmrtnost na plicní mor v případě neléčení je prakticky stoprocentní.
 
Podle Simona Rasmussena z kodaňské univerzity se mohl mor poprvé mezi lidmi rozšířit v rozsáhlých neolitických sídlištích, která se zhruba před 6 000 lety začala stavět v oblasti dnešní Ukrajiny, Rumunska a Moldavska. Tato sídliště čítala deset až dvacet tisíc obyvatel, kteří žili v otřesných hygienických podmínkách a pod jednou střechou s domácími zvířaty čímž měli parazité jako vši a blechy ideální podmínky k množení a současně s tím vznikly i příznivé podmínky pro přenos infekce  mezi obyvateli sídlišť. O překvapivém zjištění, že bakterie ani viry už nejsou největšími zabijáky lidstva, jsme psali zde.
 
Podle článku zveřejněném v časopise Cell se v euroasijských velkých sídlištích mor patrně poprvé objevil před 5 700 roky a poté se šířil do všech stran po obchodních stezkách. Tento scénář by mohl objasnit pokles počtu obyvatel v Evropě zhruba před 5 500 lety i to, proč byla zmíněná obří sídliště opuštěna a do základů vypálena.
 
V každém případě je však potvrzené, že morové epidemie decimovaly obyvatele Evropy již nejméně před pěti tisíci lety.