Proč jsou vlastně lidé agresivní a jaké jsou příčiny tohoto chování, na to se snaží přijít antropologové, biologové i psychologové z celého světa. Nikomu se ale zatím jednoznačné odpovědi přinést nepovedlo. Mezinárodní tým vědců z Ameriky a Nizozemska přesto přichází s novým pohledem na věc a dává agresivitu do souvislosti se stálostí klimatu.

Vztah agresivity s počasím je vědcům známý už dlouho, a proto je i relativně dobře prozkoumaný a doložený řadou experimentů. Jedním z takových počinů byl například pokus provedený ve Velké Británii v osmdesátých letech dvacátého století, při kterém byla zkoumána souvislost mezi počasím a chováním řidičů.

V rámci tehdejšího experimentu nechali výzkumníci zastavit auto na semaforu na červenou. A řidič zůstal na světlech stát, i když naskočila zelená. Následně pak byly zkoumány reakce řidičů. Pokus byl uskutečněn v různých klimatických podmínkách. Z výsledků vyplynulo, že čím vyšší byla teplota, tím se řidiči chovali agresivněji.

Konfliktní chování v teplejším podnebí či při zvýšených teplotách vysvětlují vědci dvojím způsobem. Podle prvního vysvětlení se lidé ve vyšších teplotách cítí nepříjemně a nepohodlně, a proto mají tendenci chovat se k ostatním agresivně. Druhou příčinou je pak skutečnost, že lidé v teplejších oblastech tráví více času mimo domov ve společnosti ostatních, a to vcelku logicky vede k častějším konfliktům.

Tuto teorii podporuje i zjištění, že optimální teplota, při níž nepociťujeme žádnou zátěž a cítíme se pohodlně, je 22 ˚C. Při zvyšující se teplotě bývá člověk více unavený, tím i podrážděnější a jeho agresivita vůči ostatním se zvyšuje. Víte, co se děje s vaším tělem, když jste smrtelně unaveni? Psali jsme v tomto článku.

Agresivnějšímu chování však nenahrává pouze vyšší teplota, ale také stálost klimatu. V oblastech kolem rovníku, kde je jen malý teplotní rozdíl mezi jednotlivými ročními obdobími, mají lidé jinou životní strategii, než v místech, kde ke kolísání teploty dochází. Obyvatelé rovníku více žijí v přítomnosti a jsou méně zaměřeni na budoucnost a plánování. V souvislosti s takovou životní strategií mají také méně sebekontroly a tudíž větší sklony k agresivnímu chování.

Důvodem vzniku konfliktního chování není podle vědců jen teplota sama o sobě, ale také její střídání. Klima tedy významně formuje naše chování. Nedá se pochopitelně paušálně říci, že všichni obyvatelé teplých oblastí jsou agresivní a neumí své chování ovládat. Pouze k tomu mají větší sklony.

Je to vlastně logické. Komu by se chtělo třeba při teplotě 10˚C pod nulou otvírat okénko u auta a pořvávat na ostatní řidiče, nebo opustit příjemně vytopený obývák a jít se na zápraží hádat se sousedem?