Dosud nejstarší nálezy spojující člověka a záměrné pěstování révy pocházejí z Egypta z roku 5100 před Kristem. Neznamená to ovšem, že před tím lidé hrozny neznali. Nejstarší záznamy o plodech vinné révy jsou staré asi patnáct tisíc let. 
 
Při vykopávkách v Arménii objevili archeologové lis na víno, jehož stáří je odhadované na více než 6 000 let. Nález je o to vzácnější, že záznamy o konzumaci nápoje vyrobeného z hroznů révy vinné jsou sice ještě staršího data, ale zařízení na lisování vína se vlastně až do tohoto nálezu nedochovala.

Nález podle odborníků dokládá, že Arménci uměli zpracovávat hrozny od lisování až po výrobu vína už nejméně před šesti tisíci lety. V jedné ze zkoumaných jeskyní našli archeologové mělkou nádobu, z níž vedl odtokový kanálek do přistaveného sudu. Právě tato mělká nádoba sloužila ke šlapání hroznů. Vědci předpokládají, že Arménci víno lisovali bosýma nohama v takovýchto nádobách či možná sudech stejně tak, jako se za časů našich babiček “šlapalo” zelí. To dokládají i nalezené zbytky peciček vinné révy. O zajímavém objevu archeologů v Brně jsme psali v tomto našem článku.
 
A zajímavé je i to, že po laboratorních rozborech pak vědci zjistili, že odrůda, kterou používali pradávní vinaři, se v okolí nálezu pěstuje a používá k výrobě vína až do dnešních dnů.