Výzkumy ukazují, že významný podíl emisí vzniká chovem hospodářských zvířat, který se má podílet 9 % na celkových emisích CO2 vznikajících v důsledku lidské činnosti. Zapříčiňuje ovšem vznik ještě mnohem vyššího podílu dalších, škodlivějších skleníkových plynů. Produkuje až 65 % oxidu dusíku vzniklého v souvislosti s lidskou činností. Většina ho pochází z chlévské mrvy.

Zároveň je trávicí trakt přežvýkavců zodpovědný i za tvorbu více než 30 % metanu vzniklého v důsledku lidské činnosti a značné procento amoniaku, který významně přispívá ke vzniku kyselých dešťů. O objevu, který by mohl řešit další palčivý problém lidstva, se dočtete v tomto článku.
 
Řešením jak výrazně snížit celkové množství těchto emisí by prý byl přechod na veganskou stravu, tedy na jídlo bez mléka, masa, medu a všech dalších produktů živočišného původu. Ovšem lidstvo by muselo přejít skutečně na stravu veganskou, která odmítá veškeré produkty živočišného původu na rozdíl od stravy vegetariánské, která připouští například konzumaci mléka či vajec.

Jakkoli se myšlenka, že by všichni lidé na světě přešli na veganskou stravu, zdá být zcela extrémní a vyloučená, počty lidí, kteří se takto rozhodli raketově vzrůstá. Například jen v Británii se za poslední dekádu zvýšil počet lidí preferujících výhradně rostlinnou stravu o téměř 350 procent. A veganství se oddává stále více celebrit, což ovlivňuje další nemalé skupiny lidí.
 
Se vzrůstajícím počtem lidí preferujících tento způsob stravování se veganská budoucnost lidstva stává zajímavou i pro vědce, politiky a ekonomy. Některé studie dokonce uvádějí, že kdyby lidstvo přešlo na veganství, světové emise z potravin by do roku 2050 poklesly o 70 %. Další vědecké studie předpokládají, že celosvětově praktikovaná veganská strava by přinesla dramatické snížení počtu úmrtí, mohla by snižovat riziko vzniku ischemické choroby srdeční a celé řady nádorových onemocnění. Globálně by se mohlo jednat až o osm milionů lidí ročně. Změna stravovacích návyků by také přinesla zásadní redukci nákladů na zdravotní péči v odhadované výši 700 až 1 000 miliard dolarů ročně.
 
Jiné studie ovšem ukazují, že by lidem chyběly některé důležité vitaminy a stopové prvky, například vitamin D, B6 a niacin neboli vitamin B3. Veganská strava bez umělých potravinových doplňků, které by tělu chybějící vitaminy dodaly, může naopak lidské zdraví výrazně poškodit. Ovšem tyto uměle vyráběné doplňky zase neobsahují živiny totožné s těmi přírodními a jejich absorpce naším organismem není dostatečně prozkoumaná. Vědci se tedy většinou přiklánějí k názoru, že tělo má potřebné živiny přijímat z vyvážené stravy, kam ovšem maso a živočišné produkty bezesporu patří. Být veganem tak podle nich rozhodně neznamená žít stoprocentně zdravě.
 
Zdá se tedy, že milovníci bifteků, vepřového se zelím, grilovaných kuřecích křídel nebo hamburgerů se ještě dlouho nemusí ničeho obávat.