Když se do nosu dostanou cizorodé látky, tělo udělá to, co potřebuje k jeho vyčištění. Totiž kýchne. Kýchání je tedy jedním z prvních obranných mechanismů našeho těla při jeho napadení cizorodými částicemi. Když se jakákoliv cizí částice dostane do nosu, zareagují tam na to drobné chloupky a citlivé senzory.

Následně vyšlou do mozku elektrický signál, který mu řekne, že je třeba nos vyčistit. Mozek pak vydá povel, že je čas na kýchnutí, a tělo zareaguje tak, že se ve většině případů zavřou oči, jazyk se přitiskne na patro a člověk kýchne. To vše se stane během pár vteřin.

Proč u kýchání zavíráme oči?

Vědci tvrdí, že reflex zavírání očí je zřejmě jakási obrana. Je prý totiž pravděpodobné, že člověk zavírá oči, aby se do nich nedostaly vypuzené částice. Za vyloženou pověru pak vědci považují příběhy o lidech, kterým při kýchnutí vypadly oční bulvy. Takový případ totiž nebyl nikdy zaznamenán. A i přesto se stále traduje.

Může však dojít k tomu, že se při silném kýchnutí poškodí v očích drobné cévky nebo se na nich objeví krvavé skvrnky. Bývá to způsobeno zvýšeným cévním tlakem v drobných očních kapilárách. Když jsme u očí, víte, že vědci vynalezli inteligentní kontaktní čočky, které monitorují hladinu cukru v slzách?

Zajímavosti o kýchání

• Vykýchnutý vzduch má rychlost přibližně 160 km/h.
• Vykýchnutý vzduch doletí až do vzdálenosti 1,5 metru.
• Pokud zadržujete kýchnutí, můžete si přivodit nemalé zdravotní problémy. Mohou vám popraskat cévky v očích či mozku, poškodit si můžete i ušní bubínky. Kýchání bychom nikdy neměli potlačovat silou.

Zastaví se při kýchání srdce?

Další z věcí, která se traduje. Ač se mnozí domnívají, že srdce se zastaví, není to pravda. Naše srdce však dokáže změnit rytmus, zvláště pokud kýcháme. Je to proto, že se na hrudi vytváří tlak a mění se průtok krve.