Když vědci porovnali výsledky studentů, kteří měli na kolejích během vlny veder klimatizaci a těch, kteří měli neklimatizované pokoje, zjistili, že výkon „klimatizovaných" studentů byl o více než 13 % lepší než těch, kteří testy vyplňovali ve vedru. Nejenže studenti ve vychlazené místnosti byli při vyplňování testů o dost rychlejší, ale měli i lepší skóre.

Studie probíhala v průběhu dvanácti po sobě jdoucích dnů. Pět dní z toho bylo v místnostech vedro. Každý den přitom všichni studenti vyplňovali dva testy. Podle vedoucího studie Joseho Guillerma Cedeňo-Laurenta jde o důkaz, že s vyššími teplotami je spojena řada rizik, které si zatím neuvědomujeme. A vlny veder jsou stále častější.

To, že okolní teplo ovlivňuje výkon mozku, potvrdilo několik studií už v minulosti. Jedna z nich v roce 2012 v USA zkoumala, kolik chyb dobrovolníci udělají a najdou v psaném textu při teplotách 19 °C a 25 °C. Test dopadl jednoznačně. Při nižší teplotě udělali lidé v textu výrazně méně chyb než v teple. Vědci dokázali, že muži mají větší mozek než ženy. Znamená to však, že jsou muži chytřejší?

Teplo ovšem ovlivňuje nejen výkonnost mozku, ale i náladu. Podle studie Michiganské univerzity z roku 2004 lidé, kteří strávili venku během teplého slunného dne alespoň 30 minut, měli lepší náladu a byli méně ve stresu. V případě teplot nad 30 stupňů ovšem nastává opačný proces.

Podkožní cévy se rozšiřují, jsou aktivovány potní žlázy a tělo se snaží ochlazovat. Kvůli tomu se dostává méně krve do mozku. To má negativní vliv především na frontální lalok, tedy tu část mozku, která kontroluje emoce a impulzivitu. Není pak divu, že se v té chvíli snadno naštvete.

To jsou důvody, proč jsou v horku lidé často neurvalí, vystresovaní a agresivní. Krev ovšem chybí i dalším orgánům. Například srdce musí kvůli sníženému zásobování krví rychleji pumpovat, aby stačilo okysličit všechny buňky v těle. Proto se pak v letních vedrech cítíme víc unaveni a jsme méně výkonní.