Vosa obecná, zástupce jedovatého blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých, nám dokáže pořádně otrávit letní dny. Z pohledu mnohých z nás se jedná o nejotravnější hmyz. Na rozdíl třeba od komárů, před kterými se můžeme ochránit nejrůznějšími repelenty, na vosy neplatí prakticky nic. Padají nám do nápojů, lezou do talířů a otravují nás svým bzučením a nálety. Mnohdy si klademe otázku, k čemu vlastně ty protivné vosy jsou.

Pravda je však taková, že ve světě bez vos by nám bylo podstatně hůře. Vosy totiž v přírodě významným způsobem regulují počty jiného, stejně nepříjemného hmyzu, jako jsou například pavouci, klíšťata nebo třeba stonožky. A navíc, ač to mnozí netuší, opylují květy. Například více než 100 druhů orchidejí by se bez vos neobešlo. Drobná stehnatka fíková má zase prakticky monopol na opylování fíků, bez kterých by nepřežilo více než 1 000 druhů ptáků a drobných savců. O hmyzu, který má na svědomí největší počet úmrtí, jsme psali v tomto článku.

Hlavním důvodem proč vosy nesnášíme, je jejich agresivita. A žihadlo (to mají jen samičky), které mohou oproti včelám použít i opakovaně, neboť není opatřeno zpětnými háčky. Když vosa píchne, pro mnohé je to bolestivější než od včely. Vosa má totiž žihadlo v místě řitního otvoru a čím je jeho okolí špinavější, tím víc píchnutí bolí a častěji se i zanítí. Jde ale i o typ jedu, který nemají všechny druhy vos stejný.

Samotářské vosy mají jed k zabíjení kořisti, takže jejich píchnutí, ač jedovaté, není tak bolestivé jako od vos, které žijí ve velkých společenstvích a jejich jed slouží k obraně proti velkým predátorům, kteří jejich hnízda napadají. Z tohoto důvodu je složení i množství jedu jiné a píchnutí je pak mnohem bolestivější. Jsou i vosy, které svůj jed používají nikoli k usmrcení, ale ochromení kořisti, která zůstane živá a slouží jako výživa pro čerstvě vylíhlou larvu.

Že jsou vosy pro přírodu užitečné, je tedy nepochybné. Ale zatímco přínos včel vyčíslují odborníci na přibližně 100 miliard eur ročně, vosy mají smůlu. Nikdo je nemá rád.