Když vědecký tým vedený Pedrem Coelhem zkoumal mikrobiom neboli střevní faunu dvou psích plemen, zjistili biologové, že je až neuvěřitelně podobný tomu lidskému. Obdobně reaguje na stravu a má mnohem více podobných genů, než se vědci až doposud domnívali, uvádí výzkum zveřejněný v odborném časopise Microbiome. 

Psí mikrobiom má k tomu lidskému blíž než k prasečímu nebo myšímu. Podle vědců to poukazuje na podobnost stravy i způsobu života lidí a psů. Experti zkoumali genetický obsah lidského a psího mikrobiomu ve střevech. „Výsledky tohoto srovnání naznačují, že jsme našemu nejlepšímu příteli ještě podobnější, než jsme si původně mysleli,“ uvedl Coelho. 

Vědci si všimli, že změny v množství proteinů a uhlovodíků ve stravě se u lidí i psů projevují velice obdobně. Shodné byly i rozdíly mezi obézními a hubenými psy a hubenými a obézními lidmi – mikrobiom štíhlých psů i lidí byl velmi podobně odolný vůči změnám, zatímco obézní jedinci se s nimi tak dobře vypořádat nedokázali. O dalším unikátním objevu vědců, jsme psali nedávno.

Výsledky naznačují, že psi by mohli být lepším modelem pro lidské nutriční studie než prasata nebo myši a vědci by mohli data z výzkumů psů používat také v případě lidí. Platí to ovšem také naopak. Mnoho lidí má doma psí mazlíčky a pokládá je za členy rodiny podobně jako lidi. A obdobně jako lidé, i psi nyní mají stále častěji problémy s obezitou.

Názor, že lidé jsou chodící zoologické zahrady, by ještě před necelými deseti lety většina vědců považovala za poněkud přehnaný. Od té doby ale nastala změna, a fakt, že na každou lidskou buňku v těle připadá až 10 buněk jiných organismů, začíná být součástí učebnic. Většina těchto buněk se nachází v našem tlustém střevě, které je považováno za nesmírně složitý ekosystém s existencí bilionů virů, bakterií, archeí a eukaryot.

Pro jejich označení se používá souhrnný pojem mikrobiom, jenž ale spíše zahrnuje pouze bakteriální složku, která je doposud nejvíce prostudovaná a zdá se velmi důležitá. Navíc tyto bakterie tvoří ekosystém, v němž reagují nejen mezi sebou navzájem, ale velmi důležitým aspektem jsou i vzájemná působení s hostitelským organismem, především jeho imunitním systémem.

Současné studium mnoha organismů střevního ekosystému, zejména bakteriálních komunit, ukazuje, že právě ty zastávají významnou roli v mnoha aspektech lidského zdraví, která byla donedávna přehlížena. Tyto střevní organismy se považují za tzv. „staré přátele“, kteří osidlovali trávicí trakt člověka od samého počátku jeho evoluce, a zejména během první epidemiologické transmise (neolitické revoluce), kdy lidé změnili způsob života na usedlejší, začali se věnovat zemědělství a domestikaci zvířat.

Mnozí z těchto „starých přátel“ si vyvinuli s lidským organismem blízký, možná lze říci až symbiotický vztah, a začali ovlivňovat především náš imunitní systém, zvláště jeho vývoj v dětském věku a imunoregulaci v dospělosti.

Výzkum posledních let naznačuje, že střevo a jeho extrémně složitý ekosystém má podstatný vliv na délku i kvalitu našeho života.