Planeta Země se v dávném období pomalu zotavovala z doby ledové, která ji na mnoho tisíc let zahalila do ledového příkrovu. V období asi před třinácti tisíci lety došlo ke katastrofické události, která naši planetu opět výrazně ochladila.

Vědci nyní pravděpodobně zjistili pravou příčinu dvou po sobě následujících dob ledových. Předcházela tomu totiž událost v podobě nárazu obří komety před 12 800 lety. Náraz velkého tělesa uvolnil do atmosféry tolik prachu popela a kouře, že sluneční paprsky nedokázaly pronikat až na povrch a planeta se opět ponořila do ledových časů.

Katastrofa za sebou zanechala různé chemické stopy v podobě oxidu uhličitého, dusičňanů nebo amoniaku. Přítomnost všech těchto prvků naznačuje, že rozsáhlé požáry tehdy pohltily až deset procent Země. Pro představu se jedná o plochu okolo deseti milionů kilometrů čtverečních.

Kometa mohla mít v průměru okolo sta kilometrů a její části se podle odborníků dodnes nachází po celé Sluneční soustavě. Vědci pracují s hypotézou, že kometa se mohla rozpadnout na kusy již v atmosféře a Zemi tak zasáhla sprcha hořících hornin.

V té době byla naše planeta opravdu těžkým místem k přežití. Lidská populace začala rychle klesat v důsledků nemocí, hladu a dalších vlivů velmi nepříznivých klimatických podmínek, které na Zemi propukly.

Srážka s kusy komety měla podle autorů odstartovat mladší dryas, tedy dočasné ochlazení v jinak postupném klimatickém oteplování. Stejně tak způsobila postupné vyhynutí některých větších zvířecích druhů.

Podobných událostí se na Zemi odehrála celá řada. Vědci také čas od času nacházejí nejrůznější důkazy o tom, že Země vždy nebyla klidným a bezpečným domovem, jako je tomu dnes. Vědci objevili na Sahaře například úlomek, jehož složení v naší soustavě neexistuje (Čtěte: Záhadný úlomek asteroidu ze Sahary pamatuje zrod Slunce. Jeho složení je v naší soustavě neznámé.)