Vliv nemocí na společnost a civilizační pády je v oblasti vědy velice kontroverzní téma. Podle některých expertů mohl Justiniánský mor vybít polovinu středomořské populace, což přispělo k rozpadu římské říše. 

Podle protistrany nemusel mít tento mor o nic větší dopad než chřipka v moderní společnosti. Tady přichází historik Peter Sarris z Univerzity v Cambridgi, který analyzoval historické texty, aby zhodnotil dopad Justiniánského moru. 

Zákony v obklíčení smrtí

Sarris tvrdí, že našel zmínky o zavádění krizových opatřeních přijatých mezi lety 542 až 545 n. l. V té době byl zaznamenán výrazný pokles populace a rovněž si expert všiml omezení tvorby krizových zákonů, když se pandemie plně prosadila. 

Například zákon přijatý v roce 542 n. l. na podporu bankovního sektoru imperiální ekonomiky. Či jiné zákony, které měly zabránit vykořisťování zaměstnanců při nedostatku pracovních sil. A co víc, začaly se používat lehčí zlaté mince, které představovaly snížení hodnoty, což bylo v té době považováno za nouzovou bankovní legislativu. 

Mor se dostal až do Anglie

Sarris uvádí, že tyto znaky jsou daleko významnější než ty uváděné jinými historiky domnívajícími se, že nebyl Justiniánský mor tolik závažný. 

O jeho tvrdosti vypovídají také důkazy DNA. Podle genetické analýzy kostí pocházejících z archeologické oblasti Edix Hill v Británii provedené v roce 2018 dorazil mor až do této oblasti. 

Podle historika se mor skutečně šířil z pobaltských a skandinávských zemí do středomořských oblastí a následně zasáhl Anglii. Psali jsme také: Černá smrt decimovala Evropu výrazně dříve, než se předpokládalo. 

Zdroj: Past & Present.