Lucas Schmid byl student zubní medicíny. V roce 2018 začal prozkoumávat s detektorem kovů oblast poblíž horské vesnice Tiefencastel ve švýcarském jihovýchodním kantonu Graubünden.

Již v roce 2003 zde našli archeologové stopy po římské armádě. Od té doby však byla oblast považována za prozkoumanou. „Měl jsem dojem, že nebyla celá síť pečlivě prozkoumána,” přiznal Schmid. A měl pravdu. 

Půda vydala své tajemství 

Brzy začal nacházet další kovové úlomky a v roce 2019 zde našel velmi cenný artefakt - dýku 30 centimetrů pod zemským povrchem. Dýka s rukojetí ve tvaru kříže byla nalezena již v minulosti na bývalých římských územích, bylo tedy zřejmé, že patřila římskému legionáři. 

Archeologové se domnívají, že ji tam mohl voják zakopat úmyslně jako poděkování za vítězství proti Rétům, starověkým alpským kmenům. 

Muž nahlásil nález archeologické službě Archäologischen Dienst Graubünden (ADG). Ta mu povolila oblast dál prohledávat, přičemž letos objevil s archeology z ADG a Univerzity v Basileji stovky artefaktů roztroušených po více než 35 000 čtverečních metrech. 

Stopy po velké bitvě

Mezi nálezy patří hroty kopí, olověné praky, části štítů, mince a hřebíky ze sandálů s těžkou podrážkou, které nosili legionáři. 

Praky jsou označeny písmeny dle toho, která římská legie je vyrobila. Zbylé zmíněné artefakty jsou rovněž římského původu, ale archeologové zde rovněž našli části štítů, hroty kopí a úlomky mečů Rétů. 

Rétové žili v horských oblastech dnešního Švýcarska, Itálie, Rakouska a Německa. Tyto kmeny se zpočátku římské dominanci postavily. Dřívější archeologické nálezy dokazují, že ke střetům mezi římskými legiemi a těmito kmeny docházelo mezi lety 50 př. n. l. až 30 př. n. l. 

Je otázka, kdy došlo k bitvě na území u vesnice Tiefencastel. Mohlo k ní dojít v té době, nebo v roce 15 př. n. l., když císař Augustus nařídil vojenské tažení do Alp, které Réty rozdrtilo. Psali jsme také: V Brně se našly zbytky vojenského tábora římských legionářů. 

Zdroj: Live Science.