Mezinárodní tým vědců vedený paleoantropologem Lee Bergerem z Univerzity Witwatersrand našel v úzkém otvoru jeskynního systému asi 12 metrů od podzemní komory, kde byly již dříve nalezeny ostatky Homo naledi, 28 fragmentů dětské lebky a šest zubů. 

Rysy lebky odpovídají Homo naledi, lidskému druhu starému 236 až 335 000 let s malými mozky a kosterními rysy podobnými ostatním druhů Homo. Homo naledi se však chovali spíše jako gorily. Chodili sice vzpřímeně, ale jejich domovem byly často i koruny stromů. 

Rituální pohřeb 

Bergerem zapříčinil na vědecké konferenci v Johannesburgu konané 4. listopadu kontroverzi, když uvedl jako pravděpodobné to, že tam byly ostatky dítěte umístěny úmyslně za účelem rituálního pohřbu. Podle jeho slov neexistuje důkaz o tom, že byla lebka do tak úzké šachty zavlečena predátorem či smyta proudem vody. Někteří vědci však nesouhlasí a přijde jim to neprůkazné. 

Nálezci lebce přezdívají Leti, což znamená v domorodém jihoafrickém jazyce ztracený. Leti nejspíše pochází ze stejné doby jako jeho druhové nalezeni v tomto jeskynním systému již dříve - tedy z doby před 335 000 až 236 000 lety. 

Dítě mohlo zemřít ve věku 4 až 6 let. Je to však jen odhad, vědci totiž nemohou říci, jak rychle děti Homo naledi rostly. Psali jsme také: Nová studie odhalila, že v sobě máme jen 1,5 procenta skutečně lidského genomu. 

Zdroj: PaleoAnthropology.