Již dřívější studie ukázaly, že poslech hudby může zvýšit objem mozkové hmoty, což znamená, že má mozek schopnost se uzdravit. Ještě zajímavější je vliv hudby na mozek, který je nemocný. 

Starší vědecké práce například uváděly, že hudba pomohla osobám trpícím Alzheimerovou chorobou vzpomenout si na některé události v jejich životě. Dokonce existují důkazy o pacientech, kteří nemohou po poškození mozku mluvit, ale při poslechu hudby zpívají. 

Neurologická muzikoterapie 

Vzhledem k silným účinkům na mozek vědci zkoumají, jak využít hudbu při léčbě nejrůznějších mozkových nemocí. Jednou takovou v současnosti zkoumanou léčbou je neurologická muzikoterapie, které se věnuje právě Atkinsonová. 

Podle odbornice je neurologická muzikoterapie něco jako klasická fyzioterapie. Jde o to pomoci pacientům lépe zvládat příznaky nemoci a umožnit jim lepší fungování v životě. Sezení zahrnují hudební rytmická cvičení, která pacientům pomáhají získat některé ztracené funkční dovednosti, jako je chůze. 

Neurologická muzikoterapie již byla úspěšná v pomoci lidem po mozkové mrtvici a ztrátě řeči, přičemž dokázala zlepšit fyzické pohyby lépe než terapie jiné. 

V čem spočívá zázračnost hudby?

Podle Atkinsonové spočívá léčivá síla hudby v tom, že může aktivovat mnoho mozkových částí současně. U pacientů s neurologickými potížemi to přitom často jsou spíše postižené části mozku, nikoliv konkrétní místa. 

Také víme, že vytváří hudba nová spojení v mozku a zlepšuje opravu neuronů. Má však příznivé účinky i na mozek zdravého jedince. Předpokládá se, že hudebník vlastní lepší spojení mozku než člověk, který na žádný nástroj nehraje. 

Spojení v mozku má vliv na mnoho neurologických stavů. Tím, že hudba aktivuje více oblastí současně, může problémová spojení obejít a vybudovat nová. Lidem to umožní lepší zvládání symptomů nebo je dokonce překonat. Psali jsme také: Slavným zpěvákem se teď může stát kdokoliv. Umělá inteligence už umí skládat hudbu i texty. 

Zdroj: The Conversation.