„Překvapivým faktem o dnešních lidech je, že jsou naše mozky ve srovnání s našimi pleistocenními předky menší,” uvedl výzkum Jeremy DeSilva, výzkumník na Dartmouth College. „Proč se naše mozky zmenšily, to bylo pro antropology záhadou.”

Menší mozky

Vědec se se svými kolegy pustil do studia historických vzorců a evoluce, výsledky přitom porovnal s tím, co je známo a mravencích a jejich společenstvích. 

Nejprve analyzovali změny u 987 fosilních a moderních lebek. Soubor dat zahrnoval 10 milionů let lidské evoluce. 

Vědci zjistili, že se lidské mozky zvětšily před 2,1 a 1,5 miliony let během pleistocénu. Zase se však zmenšil před 3000 lety, což je dle slov týmu nečekané zjištění. 

Načasování růstu odpovídá znalostem o vývoji Homo a technologickému pokroku, který lze doložit archeologickými nálezy. Pokud jde o zmenšení velikosti, odborníci mají jednu hypotézu. 

Odpověď hledejme u mravenců 

Vědci vytvořili modely a studovali vzorce v chování různých druhů mravenců.Napadlo je, že dělba práce na úrovni skupiny může mít vliv na variace velikosti mozku. 

Znamená to, že může u skupin, v nichž se předávají znalosti a jednotlivci jsou specialisty jen na určité činnosti, docházet k mozkovému přizpůsobení. Mozek se pak zmenší, aby byl efektivnější. 

Mravenci nám jsou vzdálení, nicméně s námi sdílejí důležité aspekty společenského života, jako je skupinové rozhodování a dělba práce, stejně jako výroba vlastních potravin (zemědělství).

Smysl to dává. Velké mozky spotřebují více energie, menší mozky méně. Nepotřebujeme ukládat tolik informací a vydávat takovou energii, protože si informace dělíme mezi sebe. Mozky se nám mohou zmenšovat i v budoucnosti. Psali jsme také: Pamatujeme si více špatné vzpomínky a stresové situace než ty hezké. Vedci zjistili, proč tomu tak je. 

Zdroj: Frontiers in Ecology and Evolution.