„Obvykle si pamatujeme zážitky jako absolvování řidičského testu, a to i po mnoha letech, zatímco procházka v parku je zapomenuta,” uvedl psycholog Oliver Wolf z Ruhr-Universität Bochum. 

Aby vědci zjistili, proč to tak je, uspořádali pro 61 osob dvě kategorie pracovních pohovorů. 30 dobrovolníků prošlo stresovým sezením, kdy dvojice členů výboru vyvolávala na žadatele o práci tlak, zbylých 31 pomyslných uchazečů mělo mírnější průběh. 

Následně byla aplikována metoda funkčního zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI) kvůli sledování části mozku spojené s emocionálním učením. 

Spočívá to v emocích 

U osob, které si prošly stresovým pohovorem, došlo ke zvýšené aktivitě neuronů v této části mozku. Vědci zjistili, že si více pamatovaly předměty umístěné na stole s rozdílem od druhé skupiny. 

Neurální aktivita odpovídala vyvolanému stresu a počtu předmětů nacházejících se na stole při pohovoru. Pro paměť bylo propojení mezi objekty a spouštěči stresu zásadní. 

Výsledky naznačují, že jsou emocionální stresové vzpomínky zapamatovatelnější, neboť aspekty s nimi spojené jsou těsněji propojeny s emocemi, které jsou nám již ze zkušeností povědomé. Prezentují se jako další podobné vzorce mozkové aktivity uvnitř amigdaly. Psali jsme také: Stres škodí. Jak si můžeme pomoci. 

Zdroj: Current Biology.