Mars známe jako vyprahlou, pustou planetu. V současnosti se pozornost astronomů zaměřila pod jeho povrch, kde byla nedávno detekována kapalná jezera. I povrch planety byl však kdysi plný vody. Předpokládalo se, že tato voda na Marsu mizela pomalu a stabilně z důvodu, že ji v nižší atmosféře rozdělovalo sluneční světlo. 

Jenomže sonda MAVEN, která Mars obíhá už od roku 2014, nyní detekovala molekuly vody v jeho ionosféře (v nadmořské výšce asi 150 kilometrů). Molekuly vody bychom hledali tak maximálně v nadmořské výšce 80 kilometrů, kde byly dříve detekovány. 

Na Marsu se voda ztrácela velice rychle 

Na tomto atmosférickém vrcholu je obrovské množství nabitých molekul, díky nimž tam dochází k chemickým reakcím, zejména pak v kontaktu s vodou. Voda se tam velice rychle rozděluje. Atomy vodíku při procesu, který trvá pouhé čtyři hodiny, odplouvají pryč. Průběh má desetkrát větší rychlost než dříve známé způsoby, jak může Mars ztrácet vodu. 

„Zcela to mění způsob, jakým  jsme si mysleli, že se vodík ztrácí do vesmíru,“ uvedl planetární chemik Shane Stone z Arizonské univerzity v Tusconu. 

Kromě toho má na proces vliv i sezonnost marťanského počasí. Zejména pak prachové bouře mohou vodu náhle zvedat do ještě větších výšek. 

Mars tedy ztrácel vodu velice rychle. Stone s kolegy propočítal, že Mars mohl za poslední miliardu let ztratit ekvivalent 44 centimetrů globálního hlubokého oceánu. Dalších 17 centimetrů pak při každé prachové bouři. 

Mohlo by to vysvětlit, kam se na Marsu poděla všechna ta voda, která tvarovala jeho povrch. Pořád ale není jisté, že jde o hlavní příčinu. Je to jen začátek dalších výzkumů, které by mohly přinést konečné výsledky. Psali jsme také: Vědci poprvé detekovali na Marsu obrovské pohybující se písečné vlny.