Skupina vědců objevila stovky kilometrů pod povrchem Číny zbytky mořského dna Tichého oceánu. V nové studii zveřejněné v odborném časopise Nature Geoscience, čínští a američtí vědci popisují, že části oceánského dna, které se noří do zemského pláště, vydrží mnohem déle, než se předpokládalo.

Dosud byla objevena část mořského dna v zemském plášti v maximální hloubce okolo 200 kilometrů. Část dna Tichého oceánu, které objevili pod Čínou, však klesá pod úhlem 25 stupňů až do hloubky více než 600 km pod zemským povrchem.

Vědci využili seismickou činnost

Vědci svůj výzkum opírají o data seizmických vln, které provázejí zemětřesení. Nejhlubší vrty na světě sahají pouze do hloubky několika kilometrů, a proto vědci museli využít jiné metody mapování struktury pod povrchem než fyzické zkoumání vyvrtaných vzorků.

Seismické vlny fungují jako jakýsi planetární radar, s jeho pomocí vědci dokáží mapovat struktury uvnitř Země, stejně jako jejich složení. Díky této metodě tak mohou vědci najít dávno zanořené desky, které kdysi tvořily oceánské dno.

Vědci se v rámci nového výzkumu zaměřili na přechodovou zónu zemského pláště v hloubce až 600 kilometrů, kterou zkoumali pomocí více než 60 000 různých měření. Data čínsko-amerického týmu překvapivě odhalila, že pod územím severovýchodní Číny se v přechodné zóně zemského pláště nachází deska oceánské kůry, která kdysi tvořila dno Tichého oceánu.

Záhada čínských sopek

Seismická data odhalila v blízkosti desky také přítomnost taveniny, která způsobuje masivní uvolňování vody, kterou je deska nasáklá. Tato voda pod obrovským tlakem mění strukturu minerálů a dochází k jejich tavení, což vysvětluje také existenci sopek na čínsko-korejském pohraničí. Tyto sopky jsou totiž vzdálené od okraje litosferických desek nejméně tisíc kilometrů a vědci se domnívají, že vznikly právě díky přítomnosti taveniny. Dále čtěte: (Největší vodopád na zemi je ukrytý hluboko pod vlnami oceánu. Nachází se poblíž Faerských ostrovů).