Díky nové studii týmu vědců z Lomonosovské moskevské státní univerzity (LMSU) nyní známe omezení, jakým podmínkám mohou mikroorganismy ve vesmíru odolat. Unikátní výzkum by mohl mít významný přínos v rámci budoucího osidlování vesmíru.

Zatímco teploty u rovníku Marsu mohou během letního poledne dosahovat až 35 °C, průměrná teplota na povrchu rudé planety je okolo -63 °C, místy se však může ručička teploměru propadnout až na neuvěřitelných -143 °C. Jeho atmosférický tlak má hodnotu asi jednoho procenta zemského tlaku a jeho povrch je vystaven velkému množství škodlivého záření.

Studie vychází z výzkumu, který vědci prováděli v hluboce zmrzlém permafrostu za pomoci gamma záření. Touto technikou nasimulovali reálné podmínky, které panují na většině povrchu Marsu. Výzkum navíc vědci prováděli na jedinečném přírodním objektu v podobě pradávného permafrostu, který neroztál asi dva miliony let.

Při zohlednění intenzity záření na Marsu lze z údajů získaných během experimentu předpokládat, že v povrchové vrstvě hornin, která je chráněna před UV zářením mohou být uchovány živé mikroorganismy po dobu 1,3 milionu let. Pokud by byly v hloubce dvou metrů, tato doba by se prodloužila na 3,3 milionu let.

Získané údaje mohou být také použity pro posouzení možného výskytu živých mikroorganismů na jiných objektech sluneční soustavy nebo uvnitř malých těles ve vesmíru.

Vědci svým experimentem dokázali, že i přes drsné podmínky na Marsu v jeho svrchních vrstvách mohou být uchovány živé organismy po velmi dlouhé období.