Nová vědecká studie předpokládá spojení pradávné vulkanické činnosti s narušením monzunových dešťů v egyptské oblasti a kolapsem starověké egyptské civilizace. Suché sezony mohly totiž výrazně snížit záplavy, které řeka Nil každoročně přinášela, což mohlo vést k velkým potížím v celém regionu.

Prosperita celého regionu závisela ve velké míře na zemědělství a v případě, že se několik let po sobě urodilo minimum plodin, to v egyptském světě způsobilo velkou nestabilitu a také sociální nepokoje, které pozvolna mohly vést k zániku celé civilizace.

Když sopky vybouchnou, vyvrhnou do okolí plyny bohaté na síru, které se mohou rozšířit až do stratosféry. Tyto plyny pak oxidují a tvoří částice nazývané sulfátové aerosoly, které mohou dramaticky a globálně ovlivnit chování počasí, například monzunové deště.

Aerosoly způsobené například sopečnou erupcí na Islandu by tak mohly narušit teplé proudy, které řídí africký monzun, což by vedlo k menšímu dešti a snížení stavu hladiny Nilu.

Vědci porovnávali celosvětové vulkanické aktivity z těchto období s kolísáním každoročních záplav Nilu, zaznamenaných po staletí strukturami, které vědci nazývají nilometry.

Následně výzkumníci porovnávali data s rozsáhlými záznamy z dynastií Ptolemaic, která popisovala rozsáhlé nepokoje, aby zjistili, zda se tyto události překrývají s předchozími daty.

Archivy ukázaly, že v desetiletí před pádem ptolemaické dynastie, která skončila smrtí Kleopatry v roce 30 před naším letopočtem, se rozvoj prosperity Egypta oslabil. Důvodem bylo opakované selhání pravidelných povodní Nilu, které do oblasti přinášely spoustu živin. Následoval hladomor, epidemie, inflace, korupce a výrazná migrace obyvatelstva.

V závěru obsáhlé studie tedy vědci tvrdí, že je velmi pravděpodobné, že kolaps starověkého Egypta mohly způsobit skutečně vulkány ze zcela jiného konce světa.