Jedná se o stálezelený polokeř vysoký až půl metru. Celá rostlina je silně aromatická. Kvete žlutě od června do srpna. Plodem je tobolka se srpovitě zahnutými semeny. Sbírá se kvetoucí nať, která má široké upotřebení.

Routa zpevňuje a rozšiřuje cévy, má protisklerotické působení. Zabraňuje krvácení a užívá se při zánětech žil. Je lékem i prevencí mozkové mrtvice. Snižuje vysoký tlak krve.

Bylina má také příznivý vliv na zažívací trakt, zejména na žlučník. Užívá se při špatném zažívání, podporuje vylučování žluče a tlumí křeče vnitřních orgánů. V gynekologii se doporučuje při bolestivé a nepravidelné menstruaci.

Taktéž se užívá při závratích, návalech krve do hlavy, bolestech hlavy a podobně. Zevně se užívá k vymývání zhnisaných ran, prokrvení kůže a výplachu očí. Pomáhá také při epilepsii.

Routa má zvláštní chuť, i proto se používá hlavně jako tinktura. Obvykle se dávkuje dvakrát až třikrát denně po dvaceti kapkách. Jako čaj se připravuje formou déle luhovaného  nálevu. Pro vymývání ran je možné dělat i odvar.  

Routa je mírně toxická, určitě proto nepřekračujte doporučené dávky. Vůbec se nesmí užívat v těhotenství. S routou zacházejte opatrně i při sběru. Při styku s pokožkou totiž vyvolává  alergie, jež se projevují jako poleptání kůže.  

Bylina se používá také v kosmetice při výrobě voňavek a krémů. Listy routy uplatníte i v kuchyni, konkrétně v malém množství jako koření do tučných masitých jídel i do tvarohových pomazánek nebo sýrů. Občas se užívá i k ochucení drinků.

Routa pochází z jižní Evropy, tam a na Balkáně roste planě. V České republice je poměrně častá na zahrádkách, občas ji najdeme planě růst poblíž zahrádkářských  kolonií. Kvetoucí nať se sbírá za slunných dnů dopoledne.

Routa dá i dvě sklizně do roka. Nať schne pomalu, proto je dobré sušit ji v průvanu a obden ji obracet. Sušenou nať dobře uložíme, neboť snadno natahuje vzdušnou vlhkost. Routa má ráda teplé a slunečné stanoviště. Je odolná proti mrazům.