Nejnovější archeologický průzkum naznačuje, že staří Římané vypouštěli do ovzduší škodlivé látky podobně jako některé průmyslové podniky dnes. Množství škodlivin, které produkovali přitom nebylo zanedbatelné a ovzduší nad Evropou bylo například silně znečištěno olovem po několik staletí.

Vědci zkoumali jádra ledovců z hory Mont Blanc, která v sobě ukrývají cenné informace z tisíců let. Podle výsledků studie tak těžba kovů, která probíhala již tisíce let před naším letopočtem, výrazně znečišťovala ovzduší. 

Mezi tyto kovy patřilo například olovo, které bylo využíváno v mnoha oblastech podobně jako stříbro. Během jejich těžby a zpracování tak docházelo k masivnímu znečišťování ovzduší toxickými látkami.

O těžbě olova starými Římany se vědělo již delší dobu, ale nikdy nebyly zmapovány dopady na životní prostředí. Podle nové studie tato lidská činnost mohla znečistit vzduch nad evropským kontinentem nejméně na 500 let.

„Náš první výzkum znečištění v antice nám umožňuje lépe popsat dopad římských emisí a srovnat je s tím, jak vypadalo znečištění olovem v moderní Evropě v letech 1950 – 1985,“ uvedl spoluautor práce Michel Legrand.

Během výzkumu jader ledovců vědci zjistili, že znečištění olovem se zvýšilo v období antiky až desetinásobně. Staří Římané se tak stali první civilizací, která ve velkém zpracovávala olovo. Po pádu Římské říše se další masové zpracování kovů objevilo až v průběhu průmyslové revoluce. Dále čtěte: Za kriminální chování lidí může stále více znečištěné ovzduší, varují vědci.