Ruští biologové vykopali více než 300 vzorků zmrzlé půdy různého stáří z několika lokalit po celé Arktidě a přivezli je do laboratoře v Moskvě k podrobnějšímu průzkumu. Některé vzorky ze severovýchodní části Ruska obsahovaly zmrzlé tvory zvané hlístice.

Tyto tvory vědci umístili do laboratoře a nechali je několik týdnů při teplotě 20 stupňů Celsia. Primitivní tvorové začali po velice krátké době vykazovat známky života, a po několika týdnech začali přijímat potravu a chovat se stejně jako v jejich původním prostředí.

Hlístice jsou parazité, kteří dokážou narušovat kůži svého hostitele. V nalezeném vzorku vědci objevili zbytky většího tvora, který byl pravděpodobně hostitelem hlístic. Vzorek pochází z hloubky třiceti metrů a je starý přibližně 39 tisíc let.

Hlístice jsou známé svou odolností, a již několikrát byly oživeny ze zmrazených vzorků, nikdy ale po takto dlouhé době. Na Zemi dosud neexistoval tvor, který by dokázal znovu ožít poté, co byl téměř čtyřicet tisíc let pohřben v ledu.

„Je zřejmé, že pleistocénní hlístice mají adaptační mechanismy, které mohou mít vědecký a praktický význam pro příbuzné vědní obory, jako jsou kryomedicína, kryobiologie a astrobiologie," uvedli vědci ke svým poznatkům ve vědecké zprávě.

Přestože existují obavy z patogenů, které jsou v permafrostu uvězněny desítky tisíc let, jelikož by mohly být pro dnešního člověka smrtelné, samotné hlístice nepředstavují podle vědců žádný problém. Dále čtěte: V keňském muzeu se ukrýval zapomenutý paleontologický poklad. Kosti již dávno vyhynulého predátora.