Původcem moru je bakterie Yersinia pestis. Do Evropy se dostala z Asie a přes krymské přístavy ji pak v podpalubích lodí roznesly blechy na tělech krys do všech evropských přístavů. Yersinia pestis dokáže způsobit tři varianty moru: dýmějový, septický i plicní. Plicní forma, přenášená kapénkovou infekcí z člověka na člověka, vyvolává prudký zápal plic a právě ona je nejděsivějším typem nemoci. Podle vědců a lékařů dosahuje bez včasné diagnózy a léčby úmrtnost téměř sto procent. S úspěchem vědců při aplikaci kmenových buněk se můžete seznámit v tomto článku.

Mor ovšem zabíjí i dnes.  Stovky nakažených, sedm desítek mrtvých. Taková byla podle Světové zdravotnické organizace bilance morové epidemie počátkem roku 2015 na Madagaskaru. „Mor registrujeme zhruba ve dvaceti zemích Afriky, Ameriky a Asie," tvrdí Fadéla Chaib z WHO. Počet nakažených se celosvětově pohybuje rok co rok kolem tisícovky.

Choroba, která dokáže zabít během jednoho až dvou dnů od propuknutí, se nevyhýbá ani USA. Například na západě Spojených států likvidují lékaři mor každý rok. Hlavním důvodem jsou veverky, v jejichž srsti se drží blechy, které bakteri Yersinia pestis přenášejí. Před třemi roky se v Los Angeles zavíralo kvůli veverkám několik parků.  

V polovině roku 2015 zemřel na mor v Coloradu šestnáctiletý student. A právě zde zaznamenali i dosud neznámé přenašeče. Psy. Konkrétně v Coloradu se nakazil morem muž od blech svého pitbulteriéra. Vzápětí onemocněli další tři lidé. Nikdo naštěstí nezemřel. „Šlo o první zdokumentovaný přenos nemoci ze psa na člověka," řekl John Douglas z odboru zdravotnictví z Colorada.

Jen v Česku je přitom psů kolem 1,5 milionu. Vědci se obávají, že smrtící bakterie ještě neřekla poslední slovo a že s novými přenašeči může opět zmutovat a stát se znovu globální hrozbou.