V květnu 1932 Amélia Earhartová přeletěla v jednomotorovém letounu Lockheed Vega Atlantský oceán a stala se tak jednou z nejslavnějších žen své doby.   

O čtyři roky později pak začala plánovat let okolo světa. První pokus byl neúspěšný. Podruhé pak vzlétla 1. června 1937 s navigátorem Fredem Noonanem na stroji Lockheed L-10E Electra s prodlouženým doletem z letiště v Miami. Po zastávkách v Jižní Americe, Africe, Indii a jihovýchodní Asii přistálo letadlo 29. června téhož roku na Nové Guineji. V tu chvíli již posádka urazila 35 000 km a k úspěšnému obletu světa scházelo ještě 11 000 km. Ráno 2. července odstartovali směrem k Howlandovu ostrovu v Tichém oceánu. Asi po 1 300 km se rádiové spojení přerušilo a letadlo i s posádkou „zmizelo“ někde poblíž atolu Nikumaroro v západní části Tichého oceánu.

Britové, kteří se na atolu Nikumaroro vylodili v roce 1940, nalezli lidskou lebku, kosti, ženskou botu, námořnický navigační přístroj a láhev bylinného likéru Bénédictine, o kterém se vědělo, že byl oblíbeným nápojem  Earhartové a že jej měla vždy u sebe. Forenzní antropolog však tehdy usoudil, že kosti patřily muži. U ostrova totiž deset let předtím ztroskotala britská loď. Nalezené kosti se však následně ztratily, a tak přímá analýza není bohužel možná. O nálezu vzácných kosterních pozůstatků jsme psali i v tomto článku.

Nejnovější studie mezinárodního týmu výzkumníků, vedeného profesorem Richardem Jantzem, publikovaná v magazínu Forensic Anthropology, však soudí, že pozůstatky patřily právě Earhartové. Výzkumníci využili dostupné a poměrně podrobné záznamy o nalezených kostech a použili speciální program, který se dnes ve forenzní antropologii používá a porovnali rozměry kostí s tělem Earhartové na historických fotografiích a jiných záznamech.

"Analýza ukázala, že kosti nalezené na Nikumaroro jsou Earhartové podobnější než 99 procent srovnávaných vzorků,“ tvrdí autor studie, profesor Richard Jantz. Podle něj je velmi málo pravděpodobné, že by se kosti nalezené na pustém tichomořském ostrově, v oblasti, kde letadlo zmizelo, tak výrazně podobaly kostem Earhartové a přitom nebyly její. Jediná osoba, které kosti mohou patřit, je právě Amelia Earhartová, je přesvědčen Janzt.

Díky této studii by se tak objasnila záhada, která vzrušovala světovou veřejnost a historiky od roku 1937 až do dnešních dnů.