Ichtyosauři byli úspěšnou skupinou dravých plazů žijících po masovém vymírání v permu asi před 248 miliony let, přičemž vyhynuli koncem křídy před 90 miliony let. 

Tito mořští dravci připomínali delfíny nebo velryby. Dýchali vzduch, měli aerodynamické tělo uzpůsobené k obratnému pohybu ve vodě, specializovaný zrak pro vidění ve velkých hloubkách a čelisti plné kuželových zubů, které sloužily k chytání ryb či chobotnic. 

Mohli to být podle vědců vrcholoví predátoři své doby stejně jako dnes kosatky či bílí žraloci. Jelikož nebylo nalezeno mnoho jejich fosilií, stále toho mnoho o této neznámé skupině plazů nevíme. 

Vymíráním k velikosti

Paleontologové nyní vykopali na archeologické lokalitě Fossil Hill Member v horském nevadském pásmu Augusta Mountains část páteře, rameno, přední ploutev a lebku největšího ichtyosaura, jaký kdy byl objeven. Plaz pojmenovaný jako Cymbospondylus youngorum měřil na délku 17 metrů, což z něj činilo největšího tvora své doby. 

Vyvinul se přitom pouze 2,5 milionu let po příbuzném ichtyosaurovi, jehož ještě donedávna považovali vědci se svým necelým metrem za největšího plaza tohoto druhu. 

To je velice rychlý růstový boom. Zatímco velrybám trvalo, než dosáhly svých obřích rozměrů, ichtyosauři dosáhli gigantismu hned zpočátku své evoluce - po 8 miliony letech. Zatímco velrybám jejich velikost zůstala, ichtyosauři se později naopak vyvíjeli do menších rozměrů. 

Podle vědců to může být dáno tím, že využili plazi ekologickou prázdnotu po masovém vymírání na konci permu, kterou hojně vyplnili amoniti, vyhynulí měkkýši se specifickou vnější schránkou, vhodná pochoutka pro ichtyosaury. 

Zdroj: Sci-News.