Nová studie ukázala, jak mohli mobilní lovci a sběrači na jihozápadním pobřeží Madagaskaru změnit ekologii. 

Už dříve našli v oblasti důkazy o přítomnosti starověkých rybářských komunit, které zde přetrvávaly téměř dvě tisíciletí. Odborníci zde zároveň nenašli důkazy o trvalých sídlech a staveních. Zdá se, že zdejší lidé obývali jeskyně a skalní úkryty a přesouvali se s obdobími dešťů a sucha. 

Vědci provedli analýzu satelitních dat a zjistili, že se zdejší půda a vegetace od zbytku Madagaskaru odlišuje. Na 300 čtverečních mil našli trvalé změny v 17 procentech zdejší zeminy. 

Půda zde absorbuje více vody

Nový výzkum tedy podporuje myšlenku, že i lovci a sběrači s nepatrným vlivem na okolí mohli být ve skutečnosti hybateli trvalých změn na svých stanovištích. 

Kromě toho také zjistili, že půda dokáže absorbovat více vody než na zbytku ostrova. Vědci netuší, zda je tato odlišnost vegetace způsobená lidskou modifikací, nebo je skutečný důvod, proč sem lovci a sběrači přišli. 

Budou zapotřebí další studie, zda měla půda tuto schopnost před příchodem lidí, nebo až po jejich příchodu. Psali jsme také: Objev, který mění dějiny. Starověké ženy nebyly jen sběračky, lovily i velká zvířata. 

Zdroj: Frontiers in Ecology and Evolution