Kdysi jsme si mysleli, že dopady člověka na zemskou atmosféru nebo klima naší planety před průmyslovou revolucí jsou zanedbatelné. Studie, jako jsou tyto, přispívají k rostoucím důkazům o tom, že skutečně nejde o fenomén moderní doby.

Například Nový Zéland byl obydlen jako poslední místo na Zemi. Když dorazili Maorové, lesní porost činil přibližně 85 procent ostrova. Dnes je to asi 25 procent a výzkum naznačuje, že tyto lesy byly ztraceny nebo narušeny během několika desetiletí lidského osídlení. Už před sedmi sty lety to vypadalo, že Maorové systematicky vypalovali původní lesy.

Jak dokazují ledová jádra z výzkumu, černý uhlík z těchto požárů se dostal až do Antarktidy. Vzhledem k tomu, co dnes můžeme vidět, se zdá, že emise dosáhly svého vrcholu v 16. století, kdy činily asi 36 000 tun ročně. 

“Zjištění nám nejenže poskytují lepší výchozí bod pro měření současné průmyslové činnosti, ale také odhalují pravdy o prvních osadnících Nového Zélandu a načasování jejich příchodu do této velké jižní země. Jen před několika měsíci studie na Novém Zélandu zjistila, že rozsáhlé odlesňování zahájené Maory a pokračující bílými osadníky dnes již způsobilo, že některý hmyz ztratil schopnost létat."

Takže ano, jsme to my lidé, kdo zvyšuje emise v ovzduší, na druhou stranu se tomu tak dělo už před několika stoletími, tedy v tobě, kdy si tehdejší lidé mohli o autech, letadlech a továrnách jen nechat zdát. Dále čtěte: Země není výjimečná. V oblacích prachu vytvářejících planety byly nalezeny stavební kameny pro život.

Zdroj: Nature.