Vědcům trvalo stovky let, než změřili jádro Země a po misích Apollo jim trvalo 40 let, než změřili jádro Měsíce. U Marsu se to podařilo za pouhé dva roky a jde o velmi přelomový výzkum.

Jak tedy Mars uvnitř vypadá?

Marťanská kůra je v průměru tlustá mezi 24 a 72 kilometry a skládá se alespoň ze dvou vrstev. Vrchní vrstva je nečekaně porézní a kůra v místě přistání modulu dokonce překvapivě tenká. To naznačuje vysoký podíl radioaktivních prvků v kůře. Samotná kůra a plášť Marsu obsahují různé horniny.

Dále vědci zkoumali plášť a zjistili, že se skládá z jedné vrstvy horniny a pevná litosféra se rozprostírá mezi 400 a 600 kilometry. To je o dost víc než u naší Země, kde má litosféra tloušťku asi 100 kilometrů. Stejně jako kůra, tak i plášť Marsu je pravděpodobně obohacen o radioaktivní prvky.

"Seismická data potvrdila, že Mars byl pravděpodobně jednou úplně roztaven, než se rozdělil na kůru, plášť a jádro, jak to vidíme dnes,“ řekl geofyzik Amir Khan z ETH Curych. "Tlustá litosféra navíc dobře zapadá do modelu Marsu jako planety s jednou deskou.“

Nakonec vědci samozřejmě zkoumali marťanské jádro a jeho hranici. Vědci nejprve zjistili, že plášť Marsu má pravděpodobně pouze jednu vrstvu, na rozdíl od dvou vrstev pláště Země. Samotné jádro je mnohem větší, než jsme si dříve mysleli, s poloměrem asi 1830 kilometrů. To znamená, že fakticky zabírá přes polovinu poloměru planety.

Seizmická data také naznačují, že jádro je kapalné, i když jeho větší velikost naznačuje, že má nižší hustotu, než se dříve myslelo. To znamená, že jádro pravděpodobně obsahuje kromě železa a niklu také lehčí prvky, jako je síra, kyslík, uhlík a vodík.

Kdy Mars vznikl, se stále neví

Vědci by na tuto otázku rádi znali odpověď, ale zatím se jim ji nedaří najít. Přesto se už dlouhou dobu spekuluje o tom, že Mars je jakýmsi dvojčetem Země, tudíž že obě planety vznikly ve stejné době. Stále jde ale jen o spekulaci.

Informace z tohoto výzkumu by vědcům nicméně mohly pomoci zjistit, jak Mars ztratil své dynamo a přidružené magnetické pole. Ale vědci ještě ani zdaleka nedokončili analýzu všech dat, a proto doufají, že najdou odpovědi na svoje otázky. Tedy především zda se Mars skutečně vytvořil ve stejnou dobu a ze stejného materiálu jako naše Země. Dále čtěte: Největší kometa všech dob míří k naší planetě.

Zdroj info: Science.