Vědci v sedmdesátých letech napsali hned 12 možných scénářů kolapsu, z nichž většina předpovídá bod, kdy se přírodní zdroje stanou tak vzácnými, že další ekonomický růst se stane nemožným a osobní blahobyt lidí poklesne.

Nejznámější scénář zprávy předpovídal, že světový ekonomický růst dosáhne vrcholu kolem 40. let tohoto století, poté dojde k prudkému poklesu spolu s globální populací, dostupností potravin a přírodními zdroji. Tento kolaps by sice nebyl koncem lidské rasy, ale spíše společenským zlomem, který by způsobil pokles životních standardů po celém světě na dlouhá desetiletí.

Co předvídá nová studie?

Nová studie bohužel prakticky potvrzuje předpověď ze sedmdesátých let. Gaya Herrington, výzkumná pracovnice v oblasti udržitelnosti a dynamické systémové analýzy, zjistila, že současný stav světa, měřený prostřednictvím 10 různých proměnných včetně populace, míry plodnosti, úrovní znečištění, produkce potravin a průmyslové produkce, je velmi úzce spojen se dvěma scénáři navrženými v roce 1972, kdy zjednodušeně řečeno technologický pokrok pomáhá snižovat znečištění a zvyšovat zásoby potravin, i když dochází přírodní zdroje.

Jsou tu ale i dobré zprávy a kolapsu se lze do jisté míry vyhnout. To by ovšem  populace, znečištění a ekonomický růst musely růst společně s poklesem přírodních zdrojů. Rozdíl by nastal, kdyby se lidé rozhodli záměrně omezit ekonomický růst sami, než je k tomu donutí nedostatek zdrojů.

"Tento scénář předpokládá, že kromě technologických řešení se mění i globální společenské priority,“ napsala Herrington. "Změna hodnot a politik se mimo jiné promítá do požadované malé velikosti rodiny, dokonalé dostupnosti antikoncepce a záměrné volby omezit průmyslovou produkci a upřednostnit zdravotnické a vzdělávací služby.“

Tento scénář může vypadat jako sci-fi, obzvlášť, když hladiny atmosférického oxidu uhličitého jsou neustále nahoru. Studie však naznačuje, že záměrná změna kurzu je stále možná.

Budoucnost je nejistá

Herrington poznamenává, že rychlý vývoj a nasazení vakcín během pandemie covid-19 je důkazem lidské vynalézavosti tváří v tvář globální krizi. Je tedy možné, aby lidé reagovali podobně na probíhající klimatickou krizi, pokud se k tomu záměrně a celospolečensky rozhodneme.

"Ještě není pozdě na to, aby lidstvo záměrně změnilo směr, aby významně změnilo trajektorii budoucnosti,“ uzavřela Herrington svoji studii. "Lidstvo si může efektivně zvolit buď svůj vlastní limit, nebo v určitém okamžiku dosáhnout stanoveného limitu, kdy se pokles lidského blahobytu stane nevyhnutelným.“ Dále čtěte: Nová studie odhalila, že v sobě máme jen 1,5 procenta skutečně lidského genomu.

Zdroj: Vice.com.