Vědci zjistili, že část DNA, která je pro moderní lidi jedinečná, je obohacena o geny spojené s vývojem a funkcí mozku. A to znamená, že právě tyto geny jsou tím, co nás skutečně geneticky odlišuje od našich předků.

1,5 procenta kódujících proteinů

Vědci zjistili, že pouze 1,5 až 7 procent lidského genomu je pro Homo sapiens jedinečných, bez známek křížení nebo variant předků. Hodnotu 7 procent navíc vědci popsali jako část lidského genomu, kde jsou si lidé více příbuzní navzájem než s neandertálci nebo Denisovany. Hodnota 1,5 procenta je pak ta část, která zahrnuje genové varianty, které mají všichni lidé, ale žádný neandertálec nebo Denisovan je neměl.

Richard Green z University of California a jeho tým tímto nálezem byli zaskončeni. "Zdá se, že velká část genomu není jednoznačně lidská,“ řekl. Byli také překvapeni tím, že většina genů z 1,5 až 7procentní části jsou vesměs známé geny, především kódující proteiny, o nichž je známo, že se podílejí na vývoji a funkci mozku.

Tyto mutace navíc vznikly náhle

Vědci také zjistili, že mutace specifické pro dnešního člověka vznikly dvěma odlišnými "výbuchy“ adaptivních genetických změn, ke kterým došlo před 600 000 lety a 200 000 lety. Jenomže proč zrovna v těchto obdobích došlo ke genetickým změnám a co k nim vlastně vedlo, to vědě dosud není známo. Nicméně je jasné, že pochopení těchto mutací a toho, jaké funkce mají v mozku, může vědce dovézt k odpovědi na otázku, jak se moderní lidé a neandrtálci kognitivně a biologicky odlišili.

O to se v budoucnu vědecký tým rozhodně pokusí. Získají tak molekulární představu o tom, co tato změna v lidských dějinách vlastně znamenala, i když možná ještě zajímavější by bylo vědět, co ji tak náhle způsobilo. "To je obrovská otázka, kterou bude muset budoucí práce zodpovědět,“ řekl Green. "Alespoň teď víme, kde hledat.“ Dále čtěte: V lidském mozku byl detekován dosud neznámý signál. Je znamením, že mozek toho dokáže mnohem víc, než si myslíme.

Zdroj: Science Advances.