Po téměř dvaceti letech pečlivého a pomalého vyzvedávání jednotlivých částí nejkomplexnější kostry předchůdce dnešního člověka byly zveřejněny fotografie celého nálezu.

Unikátní kosterní pozůstatky patří jedinci z rodu Australopithecus a jsou o 1,5 milionu let starší než nejstarší pozůstatky, které byly dosud nalezeny v oblasti Jižní Afriky.

„Jedná se o jeden z nejpozoruhodnějších fosilních nálezů v celé historii výzkumu lidského původu a je mým potěšením představit ho veřejnosti,“ uvedl Ron Clarke z Institutu evolučních studií univerzity v Johanesburgu. Clarke je také tím, kdo kosterní pozůstatky před dvaceti lety objevil.

Nejstarším nálezem kostry pravěkého primáta je kostra pojmenovaná Ardi. Tento předchůdce člověka žil v oblasti dnešní Etiopie před 4,4 milionu let. Oproti dnešnímu nálezu ale zdaleka není tak kompletní.

Vědci si tak od nových pozůstatků slibují hlavně lepší náhled do vývoje člověka. Mohla by totiž poskytnou mnohem více informací o pohybovém aparátu a stavbě celé kostry.

Vědci již určili, že se jedná o ženskou kostru, přičemž její výška byla pouhých 135 centimetrů. Na základě izotopové analýzy také určili, že se s největší pravděpodobností jednalo o mladou dívku, která zemřela po pádu do jeskyně.

Její nohy byly delší než její paže, což ukazuje, že je mnohem blíže dnešním lidem než opicím. Chodila vzpřímeně a pravděpodobně žila na stromech.

Extrémně náročné výkopové a paleontologické práce se vědcům vyplatily. Nyní slouží tato unikátní kostra pro vědecké studium a v následujících letech se podle odborníků objeví první studie, které mohou vnést nové světlo do naší evoluce.