Vědci tvrdí, že obnovením podmínek pomocí sofistikovanějších materiálů a nástrojů, vytvořili nejpřesnější simulaci této jaderné reakce, která dává vodítko tomu, co se stalo později.

Jaderná reakce jako základ dnešního vesmíru

V práci publikované v Nature vědci svůj experiment vysvětlili: "Světelné prvky byly vyrobeny v prvních několika minutách vesmíru sekvencí jaderných reakcí známých jako nukleosyntéza velkého třesku (BBN). Bombardovali jsme vysoce čistý deuteriový plynový cíl intenzivním protonovým paprskem a detekovali y-paprsky z jaderné reakce. Naše experimentální výsledky urovnávají nejistý vstup jaderné fyziky do výpočtů BBN a podstatně zlepšují spolehlivost používání primordiální hojnosti k prozkoumání fyziky raného vesmíru.“

Co to v překladu znamená? Vědci použili deuterium, jednu z prvních sloučenin vytvořených po velkém třesku, a velmi specifický laser k měření toho, jak rychle se deuterium zase spojilo, aby se z něj stalo helium-3. Výbuchem oblaku deuteria paprskem protonů mohli vědci přímo sledovat, jak se proton spojuje s jádrem deuteria, aby vytvořil helium-3.

To znamená, že experiment vědců obsahoval velmi jednoduchý test. Jakmile změřili výsledné množství hélia, dostali se do fáze pochopení toho, co se stalo v dobách, kdy byl vesmír velmi mladý.

Tento pokus má ale ještě jeden velký význam. V tomto případě vede nová znalost rychlosti deuteria k absorpci protonů k lepšímu porozumění bezpočtu chemických procesů, které po velkém třesku následovaly.

"Naše experimentální výsledky upřesňují roli jaderné fyziky do výpočtů BBN a podstatně zlepšují naše znalosti při zkoumání fyziky raného vesmíru. Byl identifikován velký chybějící kousek, který má podobný tvar jako helium-3," uzavírají vědci.

Co je velký třesk?

Velký třesk je obecně přijímaná teorie popisující raný vývoj a tvar vesmíru. Důsledkem velkého třesku je, že vesmír ve svém mládí vypadal jinak. Samotný velký třesk je pak událost, po které se začal vesmír rozpínat.

Jedním z důsledků velkého třesku je, že tehdejší vesmír zjednodušeně vypadal jinak, měl jinou teplotu i hustotu, než jak ho známe dnes. Zajímavé je, že toto období historie vesmíru zůstává pro vědce stále poměrně nesrozumitelným. Jak se ale zdá, po novém výzkumu jsou zase o krok blíž k pochopení toho, co se vlastně stalo. Dále čtěte: Tato bakterie přežila mimo vesmírnou stanici celý rok.