Dnes produkují největší vajíčka v živočišné říši pštrosi, což není překvapivé – jsou to zároveň největší žijící ptáci dnešního světa. Jejich vajíčka jsou dlouhá kolem 15 centimetrů a s hmotností 1,3 kilogramu jsou mnohem větší než ta slepičí. Ani pštrosí vejce by ale nebyla nijak neobvyklá v období druhohor, ba dokonce by byla malá v porovnání s některými dinosauřími vejci. Ne, že by všichni dinosauři měli velká vajíčka – ta nejmenší, která byla nedávno objevena v Japonsku, měřila na délku jen asi 4,5 krát 2 centimetry. Zároveň je jisté, že neexistovala vajíčka vysoká dva metry (jak naznačují některé fantastické filmy) – z takových by se nikdy nemohlo nic živého vylíhnout.

Vejce o velikosti fotbalového míče

Existovala ale také mnohem větší vejce. Již v polovině 19. století byly ve Francii objeveny fosilní skořápky kulatých vajec o velikosti fotbalového míče. Jak se později ukázalo, tato vajíčka s průměrem až kolem 30 cm patřila pravděpodobně středně velkému sauropodnímu dinosaurovi druhu Hypselosaurus priscus. Ten žil v období pozdní křídy asi před 70 miliony lety a z vajíčka se líhl jako malý pětikilový střízlík, který teprve postupně dorostl do dospělé hmotnosti mnoha tun. I stotunoví obří dinosauři totiž začínali svůj život jako stvoření o velikosti čivavy, stočení do vajíčka s fyzikálně omezenými rozměry.

Výživná vajíčka příčinou zániku

S fosilními vejci hypselosaura soupeřila také mnohem mladší vajíčka několik tisíc let stará, patřící obřím madagaskarským ptákům épyornisům. Tito ptačí obři dorůstající výšky přes tři metry a až osmi metráků hmotnosti jsou největšími známými ptáky dějin. Jejich fosilní vejce měří rovněž až kolem 34 centimetrů v průměru a váží 10 kilogramů. Jejich objem je asi 160krát větší než u slepičích vajec. Tito obří ptáci žili pravděpodobně ještě někdy v letech 1000 až 1200 našeho letopočtu a nově příchozí lidské populace je zřejmě brzy vyhubily lovem a právě i sběrem jejich velkých a nutričně hodnotných vajíček.

Rekordní "omeleta" z Číny

Pomyslný titul majitele největších vajíček se však přesto přesunul k druhohorním dinosaurům, u nichž už nejspíš zůstane. Dlouhou dobu byly totiž objevovány podlouhlé fosilní objekty velkých rozměrů, s nimiž si nejdříve paleontologové nevěděli rady. Brzy se ale ukázalo, že se jedná o zkamenělá vajíčka neznámých druhů dinosaurů pocházející z období pozdní křídy (asi před 100 až 66 miliony let). Některá měřila na délku kolem 40 cm a rekordní exempláře objevené v polovině 90. let minulého století v Číně měří na délku dokonce až 61 centimetrů. Vajíčka také dostala zajímavé a značně komplikované vědecké jméno – zní Macroelongatoolithus xixianensis.

Původcem papoušek z pekla

A kdo byl původcem rekordně velkého vajíčka? Vědci se domnívají, že šlo o obřího oviraptorosaura, tedy druhotně býložravého nebo všežravého po dvou se pohybujícího dinosaura, vzdáleně podobného jakémusi obřímu papouškovi s krátkým ocasem a bezzubým zobákem. Do této skupiny patří i dvoutunový Gigantoraptor erlianensis, opeřený „papoušek z pekla“, jehož zkameněliny byly objeveny na západě Číny. Hnízdění tohoto osmimetrového monstra muselo být úžasnou podívanou! Právě nějakému podobnému oviraptorosaurovi přitom mohla patřit i obří vajíčka o velikosti dvou plastových lahví nad sebou. Více se o podobném tématu dozvíte také v tomto článku a například i v tomto článku.