Za doslova spícího obra považují vědci metan, který se pomalu uvolňuje ze dna arktických oblastí. V některých oblastech jsou totiž průměrné roční teploty o mnoho vyšší než dříve, a to v souvislosti s lidskou činností na planetě a uvolňováním skleníkových plynů do atmosféry.

Vědci zkoumali moře Laptěvů, které se nachází na samém okraji Severního ledového oceánu. Toto moře bývá na konci října běžně zamrzlé, kvůli klimatickým změnám však nezamrzá a z jeho dna uniká velké množství metanu. Tento skleníkový plyn pak ohřívá atmosféru Země rychleji než oxid uhličitý. 

Pod mořským dnem je uvězněno obrovské množství metanu, který se nyní může probudit a začne unikat do atmosféry. Vědci totiž odhadují, že pod mořským dnem se ukrývá více než 1400 gigatun metanu. Vědecká expedice nyní odhalila další místo, kde poblíž východosibiřského pobřeží uniká z mořského dna metan.

Mořské dno se bortí

V těchto místech unikání metanu nebylo běžné, protože byl tisíce let uvězněný v podmořském permafrostu. Nadprůměrně vysoké teploty v oblasti však způsobily, že se narušuje stabilita mořského dna, které se na některých místech dokonce propadá a uniká z něj velké množství metanu.

Metan se uvolňuje v podobě drobných bublinek, které jsou stejné jako ty, které vědci pozorovali přibližně 600 kilometrů od sibiřského pobřeží. Uvolňování bublinek ze dna pozorovali v délce přibližně 150 kilometrů na šesti monitorovacích místech. Na hladině moře pak naměřili až osmkrát vyšší hodnoty metanu, než je běžné. Část tohoto uvolněného plynu se dostává do ovzduší, což představuje vážný problém. Skutečný rozsah uvolněného metanu budou členové expedice vědět po ukončení expedice, jakmile vyhodnotí naměřené údaje.

Metan neuniká jen na Arktidě

Aktivní únik metanu do ovzduší viděli vědci nedávno i na Antarktidě. S propady půdy a úniky metanu se potýká také například ruská tundra, ale i další oblasti ve světě. Pokud se metan začne stále více uvolňovat, může spustit proces, který dostane život na Zemi do vážných potíží. Oteplovací účinek metanu je totiž až 86krát silnější než účinek oxidu uhličitého, pokud se porovnávají data za období dvaceti let. Dále čtěte: Vědecký tým objevil u Arktidy neobvyklý jev.