Vědci objevili důkaz o fermentování alkoholického nápoje vyrobeného z hroznů v úlomcích kelímků starých téměř 8 000 let na dvou místech asi 50 kilometrů jižně od gruzínského hlavního města Tbilisi. To je zhruba o 1000 - 600 let dříve, než se původně předpokládalo. K nejstarším důkazům existence vinařství do této chvíle patřily nálezy z oblasti iránského pohoří Zagros z období 5400 až 5000 př.n.l.

"Alkohol hrál důležitou roli ve společnosti v minulosti stejně jako dnes," uvedl archeolog Torontské univerzity Stephen Batiuk, jeden z výzkumníků ve studii publikované ve sborníku Národní akademie věd. "Domníváme se, že toto je nejstarší příklad domestikace divoce rostoucí eurasijské révy určené výhradně pro výrobu vína. Gruzie je domovem více než 500 odrůd vína, což naznačuje, že hrozny byly kříženy v tomto regionu velmi dlouho," řekl Batiuk.

Důkazy o vinaření byly nalezeny na osmi nádobách pomocí nejnovějších metod chemické extrakce, aby se zjistila kyselina vinná, která je nejdůlezitější kyselinou v hroznech, a dále tři organické kyseliny nazývané jablečná, jantarová a citronová. Archeologické, botanické, klimatické a radiokarbonové údaje dále prokázaly, že v těchto místech vzkvétalo víno eurasijské révy Vitis vinifera.

Poslední zjištění spojuje staré vinařství s moderním Gruzií, ale také vysvětluje historii lidstva. Doba neolitická je charakterizována počátkem hospodaření, domestikací zvířat a rozvíjením řemesel, jako je hrnčířská hlína a tkaní a leštěné kamenné nástroje. Není tedy jen výroba vína, ale spíše víno jako součást kultury.

Úplně první důkaz o výrobě alkoholu však pochází z Číny, kde objevili stopy fermentování alkoholu z rýže, medu a ovoce z roku 7000 př.nl.