Jak je to s imunitou u člověka, který prodělal onemocnění covid-19? Experti předpokládají, že u koronaviru SARS-Cov-2 to bude podobné jako u jiných respiračních virových nemocí. Tělo si vytvoří protilátky, které jej chrání minimálně šest měsíců až dva roky. Jenže nový virus se nechová úplně standardně. Navíc se stále více množí případy, kdy byli někteří pacienti po vyléčení opět pozitivní.

„Tato otázka je velmi nejasná. Z toho, co se publikuje se zatím zdá, že bude imunita vůči koronaviru zřejmě krátkodobější než u klasických infekcí. Například u dětských pacientů je protilátková odpověď velmi nízká, u nich ovšem může hrát roli buněčná imunita,“ řekl epidemiolog Roman Prymula. 

Podle Prymuly ale příliš mnoho případů, kde by se vyskytla opětovná nákaza koronavirem, ve skutečnosti popsáno není. „Spíš došlo k reaktivaci procesu, který byl v těle už předtím,“ uvedl. Jinak řečeno, někteří pacienti mohli mít ke konci onemocnění virus stále v těle, ale tak nízkou hladinu, že ji test nedokázal zachytit, a byli tak chybně prohlášeni za vyléčené.

V zásadě by mělo platit, že když se organismus setká s virem, do tří dnů vytvoří buněčnou reakci, za kterou mohou T-buňky. Do pěti dnů se vytvoří IGM protilátky, které jsou méně specifické, a za další čtyři dny IGG protilátky, které jsou velmi specificky namířené proti viru.

Jenže nedávný výzkum, který provedla univerzita v čínské Šanghaji, ukázal, že přibližně třetina sledovaných pacientů měla v těle velmi nízkou hladinu protilátek a někteří neměli vůbec žádnou. „Může se stát, že to jsou jedinci, kteří se viru zbavili prostřednictvím buněčné imunity. Ta koronavirus zlikvidovala tak rychle, že se protilátky nestačily vytvořit. Ale rovněž v tom může hrát roli citlivost používaných protilátkových testů, která nemusí být dostatečně vysoká,“ míní vědci. Znepokojivá studie. Kolektivní imunita nemusí u koronaviru fungovat.