Podle nových zjištění bylo období střední křídy jedním z nejteplejších intervalů za posledních 140 milionů let, které bylo způsobeno atmosférickým oxidem uhličitým v atmosféře. Tehdy ho bylo prakticky jednou tolik, než kolik ho vědci naměřili v atmosféře v roce 2018.

Přesto se zdá nemožné, že Antarktida, dnes pokrytá ledem, mohla být někdy pralesem.  Vědci ale analyzovali sediment, který získali z hloubky 300 metrů pod zemí, aby získali více informací o tomto ledovémo kontinentu.

Zamrzlá expedice odhalila prales

Nedávná expedice na lodi Polarstern, která byla ohrožena koronavirovou karanténou a nebylo jasné, zda se na lodi uprostřed ledu vědci vůbec stihnou prostřídat, odebrala vzorky, které vyrazily dech všem.

Obsahovaly totiž zkamenělé kořeny, pyl a spory, které se zachovaly v bahně v západní části Antarktidy. Rentgenové a CT skenování vzorků sedimentů ukázalo, že vše je skvěle uchováno, což vědcům umožnilo vidět jednotlivé buňky a jejich struktury.

První analýzy navíc ukázaly, že v hloubce 27 až 30 metrů pod mořským dnem byla vrstva původně vytvořená na pevnině, nikoli v oceánu.

Výzkumníci také prozradili, že díky četným zbytkům rostlin pobřeží Západní Antarktidy bylo bažinatou krajinou, v níž rostly mírné deštné pralesy podobné lesům, které lze stále nalézt třeba na Novém Zélandu.

Vědci tím také zjistili, že je život deštných pralesů udržitelný i během měsíců bez slunce, protože Antarktida byla i tehdy samozřejmě jižním pólem.

Co z toho vyplývá? že v období křídy mohly být tak čtyři měsíce bez slunečního světla, ale koncentrace CO2 byla tak vysoká, že podnebí kolem jižního pólu bylo mírné, bez ledu. Ale to, co nakonec způsobilo zamrznutí kdysi tropického kontinentu, zůstává stále tajemstvím. Dále čtěte: Prastará škeble vydala překvapivá tajemství.